Kontakt

Rybaření je fajn zábava i užitečný koníček.

Rybu kterou nesežereš můžeš i pustit, ona stejně nakonec chcípne.

Mírná masařina v mezích zákona neškodí po malých dávkách v jakémkoliv množství.

Všechno co jste chtěli vědět o masařích a báli jste se zeptat, se zde dozvíte.

Plotice v kuchyni - mikromasařina v praxi






Jsou jisté ryby, které jsou podceňované a nedoceněné.

 Pro mne jednou z těchto "společensky opomíjených bezvýznamných ryb" je hlavně plotice. Na plotice jsem poprvé narazil na přehradě Vranov kde braly pro mne do té doby nevídané kusiska do cca 30ti centimetrů.. no prostě ryba jako hrom dvakrát větší než obvyklé plotičky na našem rybníku.

Další velmi přelomové setkání s ploticí bylo na větší řece .. odkud vytahovalo  z přehrady nevídané množství plotic všech velikostí. Splávek a jakmile byl březen duben, hurá na ně. Od té doby je plotice mojí hlavní rybou časného jara a občas i pozdního podzimu, kdy se již schyluje k závěru sezóny. Při jejich lovu se dá zapomenout na to, že vám poletují vločky kolem hlavy, že není zrovna teplo, upřímné a časté záběry na sebe téměř nikdy nenechají dlouho čekat, mrznoucí ruce někdy pořádně roztají až doma. A k úspěchu stačí jen velmi málo, něco krmení, žížala či mražená kukuřice na háček a hlavně háčky do vody.  Při ploticových výpravách se sem tam připlete k háčku i cejn nebo perlín. Na žížalu se vrhají velmi ochotně i menší kusy, sice záběrů bude mnohem více, ale jelikož chytám plotice na pekáč, když to jen trochu jde se snažím tyto menší kousky nechytat nebo je rovnou pouštím bez přebírání výsledného úlovku. Jednu dobu mi na větší plotice zabíralo dát celou kostičku rohlíku nebo napíchnout sojový granulát(jen zalitý vodou a osolený okořeněný a trochu oleje. Pakliže rybaření trochu odsýpá, tak není problém nalovit plný vezírek statných plotic(obvykle 20-45ks, 2-5kg).

 Zpracování plotice je oproti jiným rybám vcelku dosti pracné, většinou 30-40ks čistím kolem hodiny, jikry zvlášť(do rybí polévky nebo k osmažení kaviáru na cibulce,porku jako vajíčka). Při zpracování plotici prvně celou oškrabu od šupin, naříznu podél hřbetní a řitní ploutvičky, tyto ploutve vytrhnu i s kotvícími silnými kostmi(někdo ploutve jen odřeže..a ony kůstky zůstanou a dělají následné problémy rybí anatomie neznalým osobám při konzumaci, u cejna je tato procedura u řitní ploutve obzvlášt komplikovaná - u cejna ji občas ponechávám).  Břišní ploutvičky obě mírně naříznu pod kůží a vytrhnu obě naráz. Pak se "ufikne" hlava s prsními ploutvemi a ocas, vnitřnosti vybírám přední částí .. čili vyloupnout vnitřnosti, dušičku,jikry(jikry vevnitř občas ponechávám) vyškrábnout hořkou ledvinu z pod páteře ..  a máme hotovo.  Loňský rok jsem po nastudování třeboňského kapra bez kostí aplikoval tuto pro mne neznámou metodu na bílou rybu a voalááá .. setkalo se s nebývalým ohlasem..

 Vykoštění plotice spočívá v příčném nařezání plotice přes mezisvalové kůstky v odstupu 3-4mm(ostrým nožem postupuji od ocasu k hlavě, je dobře poznat jak kůstky křupnou a nůž se zastaví o páteř, u žeber již pokračuji jen v nařezávání hřbetní partie kde se skrývají oblíbené Ypsylonky(častá příčina zaskočení kosti v krku, i když ostré jako jehly Íčka v ocasní partii v nebezpečnosti taktéž nezaostávají pozadu). Plotice v tomto ohledu má tyto mezisvalové kůstky jemné- jde to snadno. U cejna jsem již trochu narazil(nevykoštuji cejny větší jak 30cm) a kostěný rytíř našich vod(Karas stříbřitý) ten je má jako beton, s původním receptem z kapra jsem taktéž zápolil(nedařilo se mi udržet konzistenci odstupů zářezů a již to bylo na výsledku poznat- citelné až 8-10mm dlouhé kůstky). Tloušt (28-35cm), podoustev(25-35cm) a další "kostnaté" ryby a věřím že i ouklej je na tuto úpravu v pohodičce. Ostroretku je lepší vzít větší (cca 40cm a víc) a kostičky normálně vybrat(má je velice dlouhé takže se přehlednout nedají-čili ostroretky nevykošťovat ani barbarsky nemlít do karbenátků či zavináčů.

 Dalším krokem je vykoštěné korpusy(tělíčka) opláchnout, osušit, osolit a ošpricovat oboustranně v obalovací směsi. Obalovací směs si připravuji z celého balení sušeného česnek, jedno balení sladké papriky a hrnku polohrubé mouky. Výtečná je taktéž plotice s Kari  ..koření dle každého chuti, sem tam přidám drcený kmín atp. Plotice které ihned nepřipravím balím do sáčku a mrazím, dobrý fígl je zjistit si kolik plotic se vám vleze na pánvičku a podle toho upravit počet balených plotic do jednoho sáčku- mě se vleze na 28cm Wok pánev plotic přesně 6 a proto je balím po 6,12 .a když to jde tak i chytám .. přeberu u vody větší plotice z vezírku do kyblíčku a jakmile se blížím k oněm oblíbeným násobkům 6ti (24,32,36,42) tak zbytek menších plotic propustím zpět do vody.
 Obalené plotice nasázím na mírně rozehřátou pánvičku, a z každé strany přiklopené pokličkou smažím/dusím 6-10minut, zároveň plotice po obrácení trošku sypnu solí.

 Nejlepší jsou zatepla, kdy plotici mírně pomačkám(svisle aby se oddělili poloviny od páteře a od ocasu se plotice rozloupne, pokud to správně uděláte, zůstanou žebra na páteři a jediné dvě kosti které v půlkách zůstanou jsou poslední dva páry žeber). Takže až bude jarní či podzimní počasí a na kapra nebude ani pomyšlení, zkuste si někdy vzpomenout že ne jen kapr plave v našich vodách. Lovu zdar a přeji dobrou chuť. Plotice si pravidelně nalovím do zásoby (březen-duben) až do podzimu jelikož je v tření již nechytám a v létě je lovím jen sem tam pro zpestření (pár kousků 8- 12).  Se zavináči je vcelku o dosti více práce a mně osobně zavináče dělat nebaví. Mám ale vyzkoušené opečené plotice naložit do okurkového nálevu na několik dní do ledničky (na tzv, pečenáče)- když jich nasmažím více než se hnedka sní.
 Třeba zjistíte, že ta zatracená bělotina je zatraceně dobrá(jako chutná ryba).
 Každý rybář se může stát mikromasařem, není na tom nic složitého, když by se tedy větší trofejní ryby měli pouštět tak nezbývá mnoho možností než brát ty malé(plevelné).

Průměrná známka: 2,17

Komentář ke článku (35)

Masař, masaj. svazomasaj :bájné postavy rybářových nočních můr?

5.1.2012 NOVINKA Mytologie Mrku, Trvalý odkaz

Často omýlaný pojem, až bych řekl že omletý.

 Subjektivní definice zahrnuje lovce potočáků, zahrnuje rybáře který si ponechá jakoukoliv rybu(předpokádám že mírovou zapsanou). Buď jste poušteč nebo masaj. Zvláštní podskupina pouštečů si "sem tam nějakou tu rybu ponechá ..především kapříka do maximálně 55cm.. nebo od do 45-60cm, nebo nikdy ne nad 65cm...a to jen 2-5ročně , to přece není žádná masařina.

 Ohledně jejich existence se vedou a budou vést spory, kolik lidí tolik definic masaře. Čistokrevný a pravý masař, co na háčku to do sáčku ve své absurdní definici nelze v praxi splnit .. přece jenom rybáři si obvykle nějak vybírají co si chcou nechat a co jim nestojí za námahu škrabat čistit, podstoupit riziko ponechání podmírových ryb.

 Každý o něm mluví, ale vlastně ho nikdo nikde nepotkal, nevyfotil, nezadržel a nevycpal do muzea, aby jsme mu mohli pohlédnout do tváře. A přitom jsou mezi námi. Je to nadávka, projev uznání, projev závisti,označení úspěšného rybáře?

 Afričana by ani nenapadlo jakoukoliv rybičku pustit, loví aby přežil.

 S touto problematikou se vyskytuje souběžně několik zásadních otázek, paradigmatů a stereotypních vzoců myšlení a chování:
a) přepočítávání ceny ulovených ryb na cenu povolenky (v tomhle mám jasno .. sportovní rybaření se nevyplatí, ani uživit se jím nedá)
b) často zmiňovaný limit 2555 kg ročně (projev znalosti násobení 365 dní v roce povoleným 7mi kilogramovým limitem
c) motivace jít k vodě pro maso Vs jít do obchodu pro maso Vs jít do řeznictví pro maso
 

Svazomasaj je mě pojem nějak unikající- to se zeptejte v případě zájmu o vysvětlení pána Mr Mrkose .

Proběhli nějaké ankety názoru veřejnosti.
http://www.mrk.cz/diskuse.php?id=631681    http://www.mrk.cz/diskuse.php?id=644832
http://www.mrk.cz/diskuse.php?id=617052
 no a všeobsahující inspirační paletu názorů snů a doměnek viz http://www.mrk.cz/search.php3?kde=otazky&kw=masa%F8

No každopádně jest to téměř nesmrtelné téma k diskutování ..a z toho důvodu zde diskuze nebude (polovina diskuzí na rybářských virtuálních hospodách sklouzne k věčnému tématu nechat/pustit.
 


Doplňuji Atributy masaře dle Carpeatera (c):

1) má mrazák, ti nejhorší pak mražák
2) používá srkačku, nebo těžký olovo, o který se ryba sama zasekne (obdoba kapří závěsky od Carpsystemu)
3) nepoužívá boilies (to používají prodejci velkých kaprů do soukromáků)
4) masař bere kapry
5) masař žere kapry
6) masař nefotí, nepoužívá klinik a nemá podložku
7) masařovy háčky nejsou malé a drahé
8) masař je dědek


Vyjádření účastníků ankety co/kdo to teda je ten masaj(jakého by jsme si teda přáli):

Strnda - ®  - Sice sem zadneho masare nevidel,ale pro me je masar ten co bere velke ryby "kapry" 70cm a vic.
Pro me za me at si bere ryb kolik chce,ale radsi ty mensi...
airfish - ® Pro CHaPa je masař ten, kdo zabije byť jen jedinou rybku za rok. Pro toho, kdo si vezme dvacet ryb je masař s osmdesáti rybama. Kdo jich má osmdesát, tak považuje za masaře toho co jich má stopadesát. No a ten co jich má stopadesát, tak nahradí slovo masař slovem konkurence.
kakr - ®  Žádní masaři neexistují.
Jsou rybáři, kteří si přisvojí i 300kg + ryb ročně. To jsou ti úspěšní.
Zbytek, který nedosahuje jejich kvalit je hanlivě nazývá masaři. To jsou ti neúspěšní...

Zdendahat - ®  Je to jednoduchý, masař je ten, co loví ryby jen pro maso :-)   (Ryby se kvůli kožešině ani šupinám neloví ,to by si zasloužilo nový pojem FotoMasař- který loví ryby jen kvůli fotce)

rok štiky- 2008

V roce 2008 to zpočátku vypadalo na obvyklý průběh sezóny ..stihl jsem jarní březno-dubnové plotice, neprospal květnové kapříky a náběh do dravcové sezóny s poklidným startem (zero jak vyšitý na zahájení , všude lidí jak na mši) jsem pokračoval v dobře započatém kosení kapříků násadáků. 

 Z dravců se povedla v půlce července pěkná štička 55cm na malém rybníčku, kde jsem předtím lapnul dvoukilového šupináče a pěkného úhoře. Sedím si v poklidku nad nahozenými splávky u přítoku, vcelku mají ryby stávku, jediné dva záběry které sem dostal v mělčiny kde angličák téměř ležel sem proseknul kapra - záběr-vlna-přepálený zásek a tradá o háček méně.
 Jak si tak pokukuju po okolí, najednou několik metrů přede mnou vyskočila malá plotička z vody. Jelikož kukuřicožravé ryby měli svůj den, stáhl jsem pruty, převázal lanko a na něj dvoudílný sedmicentimetrový Jointed. Vějířovité prohazovaní netrvalo dlouho, při nahození podél břehu se v mělké vodě objevil typický záblesk, vlna za nástrahou a bliknutí tlamy dravce, půlvteřinku vydržet s nervama nezaseknout a lehké zatáhnutí potvrdilo háčky v tlamě predátora, šplouhanec a chvíle zdolávání a již se v trávě zmítala první slušnější štika. Na dravce jsem pak trochu pozapoměl a věnoval se kaprům cejnům v podstatě celé léto. První mírovou slečnu štiku z přehrady jsem vylákal začátkem srpna na 9cm popera(první opravdu dobře dobraný záběr a vydařený zásek při ranním propátrávání mělčiny). Předchozí záběry na popera skončili jen vlnou nebo výskokem štičky do vzduchu.

 Následovalo vydolování štičky 53cm z řeky Moravy v Olomouci (předcházeno bolenem).

 Další v pořadí byl výlet k tovačovu, kde jsem před dvěma lety při náhodné procházce ztratil štiku(na naprosto neznámé vodě jsem chvíli zkoušel na rohlík a pak hauzerovo peříčko které mi klofla mírová štika a i bez lanka jsem ji téměř vytáhnul- byla totiž zaseknutá jen z a krajíček a při třetím pokusu ji chytit za hlavou se vytřepala). Při příjezdu na místo bylo sice trochu více vody než minule ale tišinka byla furt tišinkou. Na zánovní wobler 9cm long casting s jemným světlejším dekorem mi u druhé strany řeky zanedlouho zabral slušný tloušť 36cm(pátý nához), pak již následoval jen menší tlouštík a několik nesmělýc drbanců na konci proudu. Trpělivě jsem prohazoval řeku křížem krážem když po cca hodince a půl lovu mi 2 metry pod nohama po wobleru z hloubky vyjela solidní štika a klofla jej na první pokus jako malinu. Zásek jsem nepřepálil a štika se zmítala na konci vlasce.  Po krátkém boji nyní již se silnější výbavou než minule(minule jsem měl jen 0,18mm na jemnou rybařinu) se štika nechala ochotně navést do síťky podběráku(který jsem tentokrát nezapoměl doma). Krásně stavěná vypasená 57mička.

 Září vykouzlilo hezké barvy na stromech a následných několik výletů po olomouckých štěrkopískovištích přineslo další tři kousky do sbírky , Horce se skrývala pohublá 55tka(čtiřikrát atak na nástrahu než ji trefila pořádně), Poděbrady při první hodinové návštěvě vydaly 56tku(z metrové mezery mezi chaluhami, pronásledovala wobler jako pes a pátý pokus při zastavení nástrahy vyrazila a zásek seděl). Další výprava byla již za chladnějšího počasí opět na Poděbrady z jiného konce, první hopsla malá štička kolem 40ti, pak mi to pod nohama netrefila větší štika, zastavil jsem se a po desetiminutovém prohledávání okoli mi ta nedobraná štika hopsla 15-20 metrů od břehu, zásek seděl a krásná 59tka byla na břehu. Vedle líčící rybář zkoušel koupat rybku a podělil se o informaci že ten rok na poděbradech dorostlo opravdu hodně štik, že měl sice záběr ale zatáhnuté do trav a nezasekl ji.

 Na přehradě jsem vyžehlil při chytání okounů krásnou dva a šedesátku(skočila po twisterovi tak aktivně že byla chycená zvenku za bradu, další tři štičí záběry dva jen cinknul vlasec po ztěžknutí návnady a jedna štika kolem šedesáti se nechala přitáhnout z hloubky až ke břehu kde začlo typické aligátoří rotování kolem osy a lup, sežraný twister si štika odnesla. O týden později jsem při příchodu na místo prohodil vody otestovaným milým Husky Jerkem 12cm HS a první ztěžknutí vlasce nebyla vázka ale opět štika přes šedesát. Další štiku jsem klofnul na malém rybníčku na Tail dancera 7cm(krásný útok v čisté vodě na předpokládaném místě výskytu dravce) a na podobném rybníčku jsem při noční přívlači místo toužebně očkávaného candáta z vody vylovil opět štiku na jointeda 9cm( který následně zůstal viset na snad jediném pařezu v celém rybníku- tomu se říká smůla na Ntou :). Ten rok sem při sumářování napočítal 11štik, téměř podobně dravců jako předchozí kdy bralo hodně candátů(ovšem candáti byli i ke 3 kilogramům, narozdíl od kilo až kilo a půl štikám).
 

Rady na závěr ohledně lovu štik?

Pro neznalé lovu štik , prosím ignorujte zde uvedené nástrahy,, neboť správná je ta nástraha která je předhozena lovícmu dravci před nos, když půjdu a budu vědět kde lovívá štika tak ji dostanu na cokoliv co bude navázaný na lanku, a když ne napoprvé tak napodruhé ,...no a živá rybka to jistí. Važte si každé štiky a chovejte se k dorostu slušně, aby jste si přehnanou aktivitou nepošlapali vlastní záhonek. Žádná štika nevydrží navěky zacházení, když ji dvacet rybářů třikrát denně vytáhnou, pomazlí na štěrku, vyrvou trojháky a hodí zpátky do vody. Štiku nevychováte, štika je blbá ryba, nevytrénujete ji aby se teda začla vyhýbat rybářským nástrahám. Všecky velké štiky co kdy ulovíte měli prostě dosud štestí, že se nepotkali s rybářem ve vhodný čas a na vhodném místě.. a pokud urvou vlasec, následně někde pojdou se sešitou tlamou/jícnem (štika slupne nástrahu i s 30-40cm lankem- za minutku).

Štika=Lanko!

 Pokud lovíte na vodách, kde lze s vysokou pravděpodobností čekat záběr štiky na víceháčkovou nástrahu(wobler,rotačka s trojhákem) = lanko, kewlarový šnůrečky jsou absolutně o ničem(ověřeno- tři náhozy- tři nástrahy v štičí tlamě). Wolframové lanko když je opotřebované(zkroucené, poškrábnuté .. prdne jako nit, zavčas vyměnit a vyhodit.

Poškozenou mírovou rybu do vody nevracejte, pokud lovíte na živou rybku tak především pokud si hodláte ulovenou štiku ponechat (pro štiku to není žádná sranda), čili držet se zásady jednoháček+lanko,  případně lanko + více háčků a okamžitý zásek... sílu vlasce volte né pro super zdolávání(aby jste si teda pohráli když už štika zabere), ale aby jste zaseknutou štiku vytáhli a zbavili háčků. Stává se, že štice přervete zásekem žaberní oblouk(přežije to), zaseknete ji za oko(štika umí lovit i bez oka) a další nepřijemnosti. Ukousnutý twister na jednoháčku štice nepřekáží při lovu a obvykle si ho brzo vyklepe ... taky není nic jednoduššího než dát lanko, novou nástrahu a zkusit si štiku s twistrem ulovit. Když loví tak máte velkou šanci na další záběr a vytáhnete ji i s předchozí nástrahou.

Průměrná známka: 3,75

Monitor, postrach úspěšného rybáře. Neviditelný přízrak z mlhy.

4.1.2012 NOVINKA Mytologie Mrku, Trvalý odkaz

Jak šel čas, tak jsem i já zjistil, že existuje něco čeho se všichni bojí, ale dosud nikdo nevstal a jasně neoznačil bájnou postavu Monitora pravým jménem, příznaky, projevy, životním cyklem a potřebným teritoriem.

Monitoři existovaly již odpradávna, především po vzniku prvních rybářských časopisů s vlastními síněmi slávy(poslední stránka-dvoustránka s fotografiemi, hmotnostmi, mírami a především důležitými informacemi typu : hrubost použitého vlasce, velikost nástrahy(rohlík,kukuřice,těsto,brambor, mrtvá/živá rybka) a co jest nejdůležitější : Místo kde byl daný legendární šupinatý tvor uloven.

Monitor pro svoji existenci potřebuje především informaci typu Místo, revír ulovení targetované ryby. Každý rybář ví že když vyrazí celý natěšený na revír kde se ulovila velká ryba, tak se tam potká se zástupy podobně motivovaných rybářů a společným pročesáním vod jistě dosáhnou podobného úlovku jako jejich hrdina z fotografie.. a když ne tenhle víkend tak jistě příští se to povede.

 Motivace monitorů s časem gradují, v prehistorii byly informace skoupé a de fakto sdělovali místa kam již nejezdit, protože sláva hrdinů již pominula a daná legendární ryba se okamžikem zveřejnění již dávno přeměnila ve filety, škvarky a řízků pro půlku vesnice ..čili hlavní informace pro monitora byla .."proč já blbec tam nejel o týden dřív, včil už tam nic není".
 Jelikož monitor není tvor hloupý, zjistil že se počínají vyskytovat informace jiného druhu ..potřeba se pochlubit je stále silným impulzem (bez obdivu širokých mas není sláva polní tráva,,bez obdivu je lovec k ničemu) a tudíž se začli objevovat informace nejen kde ryba byla ..ale kde ryba.a dokonce reálně a vědecky zdokumentovaná, se dosud vyskytuje ..a tudíž pravděpodobnost že tam nebude sedět jako pako a že ji uloví , je mnohem a mnohem větší než výhra v Lotynce.

 Jak se však rozšiřuje množství informačních pramenů odkud lze čerpat zaručené informace, kde a kam si teda zajet o víkendu zachytat začli přerůstat monitorům přes hlavu. Velké ryby se chytali hned tu, hned na druhé straně republiky, dokonce i v louži za jejich vlastním barákem, kterou v honbě po čertech dáblech dlouhá léta opomíjeli.
 Monitorům nastaly krušné časy, ceny benzínu nezadržitelně stoupají, množství potřebného vybavení k ulovení té pravé ryby taktéž, kde mám proboha v neděli večer sehnat Rapala Magnum velikosti 11cm v barvě SSH., proč v mojem obchodě nemají AmiCarpKoule s výtažkem švédského bobra? Jojo, být monitorem začlo být opravdu stresující a nákladné.

 Jedna nesmrtelná odrůda monitorů stále existovala a existovat bude, je to takzvaný monitor naproti. Odjkaživa to byl a bude onen anonymní rybář co vás poočku sledoval z druhého konce rybníku .. sledoval všechno, kam nahazujete, co nahazujete, jak to nahazujete, co taháte, jak to taháte, kolik toho taháte z vody a především kde krmíte. Monitor vyčerpaný honbou za snem nemá protředky na kyblíček šrotu, a strouhanka už zůstala v nedosažitelné cenové hladině. Taktéž dlouhé čekání než se konečně ten zatracený úspěšný rybář sebere a půjde domů aby si mohl posbírat svých pár švestek a jít si taky nahodit z fleku kde to bere. Případně být druhý den rychlejší, vyčíhnout kam padá krmení cizích rybářů a jít si přihřát svou polívčičku. Odvážný monitor závistivý se nebojí nahodit přes celý rybník k vašim splávkům před nosem a když máte nahozené trošičku dál tak vás i přehodit (možná v touze že mu na jeho udici uvízne vámi zdolávaná ryba, kterou si on bude moci přitáhnout k sobě).  Odvážnému monitorovi jest třeba dát hned najevo že toto se mu trpět nebude(mít v ruksaku multiplikátor s pletenkou a trojhákem odstranit konkurenční udici.a doufat že monitor zapoměl povolit brzdu (jejich vybavení sice obvykle nestojí ani za zlámanou grešli, ale odzbrojíte konkurenta, s jednou udicí toho již věru mnoho nechytí).

Jelikož jsme již v základních rysem poznaly tento fenomén, v boji proti monitorům je dobrá prevence. Krok první, zmást nepřítele a uvádět mylné revíry, na fotkách zamlžovat pozadí, zamlžovat ryby a zamlžovat i lovce ..což vede v extrému k úplně zamlžené fotce(šedá mlha, černočerná tma, modré pozadí a obrys čehosi co mohl být rybář nebo ryba nebo jetty) a nejlépe s telegrafními informacemi typu, 91/14,3(brusinka/jahoda + prasokapr přes celou fotku).  Monitor odnaproti je vůči těmto taktikám imunní, prostě vidí a slyší a je si jist že je v danou dobu na daném místě(a dokonce na to místo i trefí opakovaně .. jelikož jinak by netrefil domů).
 Monitora odnaproti se lze několika způsoby zbavit ,, nejúspěšnější taktika je nic nechytit a názorně tak demonstrovat monitorovi že zde bude i on marnit svůj čas zbytečně - ryby v rybníku nejsou nebyly a nikdy nebudou(toto hlasitě proneste když budete naštvaně balit pruty, mlátit krmítkem do vody a výborné je si i trochu zaláteřit na ty zkurvený masaře co všecko sežrali a na vás již nic nezbylo).
 Další úspěšnou a používanou taktikou proti monitorů odnaproti je učinit vstřícné gesto, rozdělit futro (matroš, žrádlo, krmení, nášup) napolovic, jít za daným monitorem a nabídnout přátelskou pomoc, že jdete zakrmit a kde si tedy přeje aby jste mu zakrmili. a hlavně mu nabídněte svoje bojlíz kterým krmíte a na který jistě brzo chytne, informace musí být zcela přesná(né tamhle u toho rákosí jsou kapři ..ale tři metry od hráze a čtiři metry doleva tam to nahoď).
 Fingované krmení jest taktika kdy monitora porazíte jeho vlastními zbraněmi, do kyblíčku hlína, štěrk jako nášup, lopatičku a hezky všem na očích jít nakrmit/zakrmit flek , vhodné je krmit přímo ve vázce, na hlubokém bahně a tak. fantazii se meze nekladou, no prostě aby jste monitora navnadili někam, kde vám nebude překážet a kde ho chcete mít.
 
 Já osobně chodím zakrmit v noci, druhý den si zachytám/odchytám .. nedělat čurbes při zdolávání, chytám jen na jednu udici pod nosem na zakrmeném fleku a druhou nahazuji s pořádným špláchancem  do prostřed rybníka, aby všichni viděli kam nahazuji(a pokud se mi zadaří ulovit rybu tak tuto proceduru opakuji, občas se něco pověsí i na tuto mrtvou maskovací udici takže je vhodné něco napíchnout na háček. Monitorům předhazuji důkazy o tom kam si měli zajít než jsem si tam zašel já a hlavně že mi nemají co zavidět, komické jest tajit revír u fotky podměrečné štiky, candátka, nebo obyčejného násadáka kterých je po nasazení všude dostatek.

 Takže s veselou myslí do monitorování, více toho chytnete a hlavně se nenechejte odradit tou záplavou informací. Pokud je háček ve vodě, úlovek není vyloučen :-)

 

PS. bylo by škoda nechat fenomén Monitora zahynout, já jsem ho viděl na vlastní oči a jsem si jist že existuje. A pokud jste ho nezahlédli, buďte si jistě že on zahlédl vás(to je takový ten zvláštní pocit že vás někdo sleduje, že někdo slídí lačným pohledem nad vašimi fotkama, že se vedou spisy kartotéky statistiky a onen bodrý kolega odnaproti je jistě členem tajné asociace monitorů ČR a v kapse má vysílačku na svolání armády monitorů jen co vytáhnete prvního cejnka. I Ty máš jistě svého monitora za zády.

Průměrná známka: 3,50

Jak jsem potkal candáty







Sezóna 2007 probíhala vcelku klasickým tempem, již několikátý rok jsem se naučil lovit na přehradě kapry v blízkosti břehů na splávek i volný vlasec( jarní plotice, pak kapři cejni a blížil se konec srpna (čas okounů).

 Pěkný slunečný den probíhal vcelku v poklidu, ryby mi nenajeli a jediný záběr mi přes setměním téměř kapr ukradnul prut z vidliček ( nic se nedělo, na vteřinku jsem přestal dávat pozor a už vrčela brzda). Ze záběru se vyklubal krásně stavěný kapr šupináč 48cm, zapsat, šup s ním do vezírku a dál již žádný záběr nepřišel. Smráknulo se tak jsem začal balit, že pojedu domů. Na hladině ani vlnka, začínali prosvítat hvězdičky a vyšel měsíc. Přes den jsem zkoušel i dravce na vláčku a rozbalený prut s Shad¨Rapem 5cm byl stále opřený o keře. Mrknutí na zbalené věci a poslední prut mi vnuklo myšlenku .. že bych to ještě prohodil ?
 Od myšlenky nebylo daleko k činu, vzal jsem prut, podběrák a popošel kousek vedle na hlubší vodu kde se lomí mělčina. Nához první druhý třetí  nazdařbůh když v tu cca desátý nához přišlo drbnutí do špičky, zásek seděl, něco na konci vlasce uváznulo. Odpor nic moc, spíš takový pasivní, říkám si že by okounek nebo malá štička?

 Konec vlasce se klidně blížil , když v tom metr od břehu se dosud pasivní ryba projevila mocným šplouchnutím .. dva tři krátké výpady a v podběráku se zmítala velká ryba (opravdu nádherný candát 62cm, můj první candát na noční přívlač (několik candátů jsem již předtím ulovil ..45cm na hauzer.peříčko, na rybku a malé candátky na přívlač před snad patnácti roky)) ale tahle dvoukilová statná ryba mne opravdu uchvátila. Bylo odchytáno.

Následujících několik výprav na noční přívlač bylo neskutečných .. do konce října jsem chytil tolik candátů co dosud nikdy jindy, k vodě jsem vyrážel až když byla tma ..nebylo kam spěchat a trpělivé prohledávání hlubin přehrady neslo ovoce.. Nikdy nezapomenu na to zvláštní drcnutí do nástrahy a zapružení a kopanec po záseku(což častěji zaseknutý pařez neudělá). Vcelku hodně candátů mi upadnulo u břehu nebo chvíli po záseku, menší kolem 45ti cm jsem nechával i vytřepat u břehu ve vodě ať na ně nemusím sahat. Přišel-li záběr, věděl jsem že další na sebe nenechá dlouho čekat. Drc= candát 68cm, vylovit klepnout, pět minut a druhý záběr ve stejném místě = candát 72cm, naprostá nádhera, odchytáno zabalit a domů. Jeden z candátů co mi na woblera skočil daleko od břehu byl evidentně z jiné váhové kategorie- dohaduju že se jednalo o 4-5ti kilový kousek (80cm jistě), tento se mi však vysmekl z háčku( trojháček byl vypáčený ohnutý). Ten podzim jsem ulovil 13 krásných candátů 47-68,69,72cm + dokonce mého prvního sumce(sumec mi zabral hnedka poté co jsem vlastní chybou přišel o +-60 cm candáta u břehu, né dost pevný úchop za hlavou, candát se mrsknul a byl pryč.

 Lov candátů pro zábavu a jeho následky: velmi často se setkávám s lovci candátů co se chlubí že jich chytli dvacet třicet .. a po otázce na co a jak velkých odpovídají ..no na rybku a míru měl jenom jeden. Candát je vcelku citlivá ryba na zacházení, přestože odplave tak často následně uhyne.. z několika důvodů.. Pokud candáta rychle vytáhnete z velké hloubky(nafoukne se a nebude se moci ponořit) nezáleží jestli chytáte v hloubce na rybku nebo na vláčenou .. i při slušném zacházení bude CaR rybolov candáta 5-35procent úmrtnost puštených ryb(čím humpoláčtější lovec- tím víc jich bude ráno plavat na hladině břichem vzhůru).  Tož když narazíte na hejnko candátího dorostu .. popojděte o kus dál nebo změňte nástrahu na větší.

Lov candátů pro maso a jeho následky: fenomén hojnosti a nedostatku candátů na přehradách bych viděl cca takhle(cca čtiř-pětileté cykly). Kdo candáty umí najít a lovit je úspěšně loví každý rok v opovídajícícm množství .. rozhodně vám potvrdí že candátů je a bylo dost. Pro spoustu, opravdu spoustu rybářů je candát vysloveně záhadná ryba .. sem tam se poštestí vylovit candáta v době tření na vytahované krmítko, na foukačku ..
 paradoxně by se dalo říci že foukaná kukuřice s krmítkem je velmi účinnou nástrahou na velkého candáta(dané tím že na krmítko a foukačku loví velmi mnoho rybářů a prostě některým se zadaří výhra ve sportce). Úporná snaha chytnout candáta ať to stojí co to stojí podkopává jejich stavy, čím častěji se pole oře, tím menší brambory narostou.

Candátí perioda:  Jsou roky kdy uloví candáta každé pako(i já), dorostla početná generace 45-50-58-i 70cm kousků z předchozích let kdy bylo candátů málo, nebylo efektivní vysedávat celé večery nad mlčícími pípáky, lidé dali candátům chvíli pokoj a ti měli klid dorůst.
 V roce kdy se většina velkých candátů odchytne na udice se taktéž to jaro vytřelo mnoho dospělých candátů+ i zbudou z prořídlých řad veteráni(budoucí kapitální ryby které mají šanci dosáhnout 80-90 i více centimetrů(dejme tomu jedna ryba ze sta).  Candátů se loví hodně a co záběr to pěkný kousek(čili slušní rybáři chytnou jednoho, druhého, balí a jedou domů a pokud jim čas dovolí výpravu zopakují, candátů ubývá ubývá, počasí se taktéž zhoršuje, podmínky se mění a hustota candátů poklesne do bodu kdy již je efektivnější nahodit opět na kapříka. Následující sezónu rybáři namlsaní předchozím úspěšným rokem opakují pokusy ..rybička na dno a jedem .. sem tam některého zbývajícího candáta uloví, ale není to žádná sláva + pomlátí se zbytečně 35-40cm kousky které mohly dorůst do míry, Třetím rokem již dospělých candátů je velmi málo, potěr z předchozího úspěšného výtěru teprve nabírá síly(má dva -tři roky), pocit rybáře jest že úplně candáti zmizeli.  Čtvrtým rokem doroste první vlna lovné míry(obvykle nepovšimnuta rybářskou veřejností) a pátým rokem dorostou 50-60-70cm a nastává opět koloběh sklizně a cyklus může začít znova. Pokud by nebyla převažující technika lovu zažíračka candátů na rybičku, což odskáče dorost, bylo by candátů dost pro všechny .. ovšem sobecký zájem zvítězí vždy nad anonymním pocitem odpovědnosti co svým jednáním způsobíme.