Kontakt

Rybaření je fajn zábava i užitečný koníček.

Rybu kterou nesežereš můžeš i pustit, ona stejně nakonec chcípne.

Mírná masařina v mezích zákona neškodí po malých dávkách v jakémkoliv množství.

Všechno co jste chtěli vědět o masařích a báli jste se zeptat, se zde dozvíte.

Ryby s budoucností- ryby plevelné.

Je podzim a nastává čas rybářského klidu a rekapitulací sezón minulých. Brumbálové uvažují proč není tohodle už tolik jako bývalo, proč tamhlencta rybka zmizela. Někdo by to řešil horníma mírama, celoročním hájením, omezením počtu kusů na den, změnou hospodáře revírů- sezoukromničtění svazovky, další si posteskne proč svaz není pokrokový a nesadí jesetery a rejnoky i normálně. no a který ryby rybářům teda scházejí:

okouni obecně, velcí a málo velkých okounů, velcí candáti, metrové štiky, lipani, potočáci, mírový candáti, mírové štiky, boleni 80+.

Takže zkontroluju výskyt těchto ryb v seznamu ohrožených druhů a ejhle .... štika candát okoun bolen ohroženej druh není, to je teda velice zvláštní.

 Pokud by rybáři chytali na udice tak nějak rozumně a svaz se tak nějak rozpadnul a přestali se lidi o revíry starat( čti přestat sypat kapry) tak si můžu vzít příklad ze země kde to takhle funguje a zjistit jaké ryby by za těchto NoRules podmínek rybolovu přežily (osádka řek jezer v rusku/ukrajina/bulharsko a další rybářsky vyspělé země).

 Vyškrtnout ze seznamu druhů ryb ČR by bylo možné  tyto: Kapr, amur. tolstolobik, pstruh duhový, siven, losos, jesetery všecky, úhoř. Ve specifických revírech (přehradách a velkých řekách) by se místně udržel candát, bolen, sumec.

Výborně by se dařilo samorozmnožujícím se nedravým rybám typu tloušť,karas stříbřitý,cejn velký , cejnek malý, plotice ouklej, jelec proudník,  jesen, parma ostroretka podoustev,  perlín,  hrouzek, střevle potoční. A z dravých ryb by se udržela především štika a okoun případně ještě ten bolen. Potočáci by se možná vzpamatovali sami pokud by se na přítocích neslovila celá dospělá generace v době tření agregátem nebo do vrší apod.

 Ono v dnešní době se opravdu samo od sebe množí v revírech jen takzvané ryby plevelné, lína kapra amura duháky atd si tam rybáři musí dosypat, stejně jako zemědělec na poli zaseje ječmen, pšenici kukuřici pokud chce sklidit něco jiného než trávu seno pro dobytek. No a když se hustě nasype do revíru kapr, tak tam nezbude dost světla a živin ani pro tu drobotinu ani na ty dravce. Bez vysazování v revírech vyroste jen ta tráva(plevel), nad kterým dneska ohrnujeme nos a chybí nám vlastně jen ony nedostatkové druhy ryb, případně je vnitřním problémem jen ta vnitřní míra kolik a jak velkých ryb kdo musí nachytat aby byl spokojenej ( na rovinu ono ryb nebude nikdy tak moc aby jich nemohlo být ještě víc, třikrát týdně metrovku štiku= no moc to nebere, jenom samé vychrtliny ta stotřicítka pod stromem mi to zase nevzala).

Ryby se účinně chrání jen těmi spodními mírami(čím vyšší tím více ryb v revíru(kusově), omezení rybářských metod(elektřina,vrše sítě,dynamit..) dobou hájení nebo omezenou docházkou, případně vyhrazenými částmi revírů kde se neloví(trdliště) ..no a kombinacemi těchto opatření. Revíry bez dravců se stanou rybí polévkou zakrnělého drobiska a pěknou plotici si nevynutíte ani spodní mírou plotice 40cm, stejně tak jako si nelze vynutit existenci okounů přes čtiřicet (pokud tam podmínky má tak vyroste, když podmínky nemá tak se vytřou tisíce 12-15cm okounků).

 Rybáři si v dnešní době opravdu málo uvědomují tu přirozenou velikostní a početní pyramidu ryb v revíru, kdy na vrcholu pyramidy je velmi málo velkých ryb a základ tvoří drobotina na kterou kašleme. Tudíž všechny snahy o obrácení pyramidy naruby vždy skončí fiaskem, do obrácené pyramidy stačí šťouchnout a sesype se během vteřiny. Buď chcu hodně a hodně často chytat menší a menší ryby, nebo chcu chytnout občas jednu dvě větší ryby, zároveň chtít toto obojí= hodně často chytat jen velké ryby můžeme jen na soukromáčku (kam se ty velké stejně musí dosypávat a ty drobné se odlovují aby neotravovaly). Obojí dohromady prostě mít nelze.

 On se kapr v revíru sice tře,  vytře, ale plůdek kapra nebo roček se prostě druhého roku života nedožije (nejsme v austrálii ani madarsku). Navíc kapr násadák jako vysavač jiker účinně likviduje samorozmnožující se konkurenci. 2-10 kaprů na hektar je správná hustota tak akorát po anglicku na testování metod jak se prokousat háčkem přes drobotinu k větší rybě. Životnost nasypané ryby je průměrně dneska tak měsíc dva. Važme si proto trošku více těch ryb, co tam nasypány nebyly a přesto ještě berou.
Ryby (druh) obvyklým lovem na udici vyhubit nelze, znemožněním reprodukce to jde ale velmi snadno(jeseter, losos, úhoř atd ..) .

Průměrná známka: 5,00