Šmudlův deník o mřenkách.

Když jsem byl malý rybář, tak sem to měl jednoduché. Moc ryb jsem nechytnul a když se povedl kapřík 36cm(1cm nad lovnou míru) tak to bylo radosti(mírového kapříka jsem chytl několikrát do roka). Okouna jsem chytnul jednoho za dva roky(podseknutý 25cm na splávek s kuličkou těsta). Se pstruhama/lipanama to bylo jinačí. Čím déle jsem chytal, tím více ryb se mi dařilo ulovit a postupem času jsem si začal vybírat (zvětšoval jsem si osobní lovné míry od kterých jsem si rybu vzal, u pstruhů jsem skončil na +-30cm, tlouště 30+, kapry cca 45cm (když berou tak pustím i padesátku).
 Vzorem mi byli starší zkušení rybáři kteří ryb nachytat uměli hodně a taktéž nebrali každou čudlu co měla míru. Stále mám spoustu ryb, který prostě mírový nepouštím (pstruh lipan, okoun, štika candát)  a zase na druhou stranu druhy ryb, který si vybírám nebo je lovím pro zábavu (ouklej, proudník, tloušť, kapr, cejn, plotice).

 Kaprů se mi podařilo jednu vydařenou sezónu přežrat a zafungoval princip, čeho je moc toho je příliš. Takže už tak nějak vím kolik jakých ryb se u nás v rodině v pohodě a v klídku spotřebuje a nemám zapotřebí lovit extra všecko co se dá klepnout. Z toho taky vychází moje každoroční těžební plány (sadí se pořád stejně, ryby který rád lovím najdu každoročně plus mínus na stejným místě jako vloni .. a když se připlete na háček nějaká neočekávaná tak se zatím vždy nějaké řešení našlo (pustit nebo klepnout). Rybu kterou vím že se nespotřebuje tak pustím, ať udělá radost jinému rybáři.. Docela se mi daří lovit konkrétní druhy na které se chci zaměřit (řeknu si zajdu si chytit nějaký proudníky, tak jdu a nějaký si chytnu). Když jdu na vláčku tak vím že eventuální ulovená štika candát okoun půjde do sáčku (i ten kapr na twistr se tam vlezl) a tlouště když se mi nebude chtít tak můžu pustit. Při rybařině třeba chytám drobotinu a on ten kapřoun se stejně obvykle připlete, kdybych se snažil chytat jenom kapry tak si kolikrát moc nezachytám. Kaprařina když berou tak chytnu jednoho dva tři čtvrtého do vezírku (už tak nějak poznám jestli to má smysl ještě chytat a kdy být rád za první dva mírový a zbalit se a nečekat na kolosálního macka). Cílený výpravy na plotice končí většinou kyblíkem plotic, když jdu na cejny tak jdu na cejny to se nedá nic dělat.
A rozhodně je fajn, že nemusíme jako v Rakousku každou mírovou rybu klepnout a jít od vody (i když mít jistotu jít na pstruhy a do půl hodiny mít tři slušný kousky- to u nás asi v blízké budoucnosti nehrozí).
 U vody vidím spousty kolegů rybářů s tu většími či menšími úspěchy, ale pouštěče rylísáky kterými se to na Mrku jenom hemží- takové tam nepotkávám (jak má někdo na udici a v podběráku kapra/štiku/candáta následuje procedura metr=vezírek-batoh-igelitka). Když chci vidět puštěnou mírovou rybu tak si ji musím jít pustit sám ze svého podběráku. Kolegové masaři taky dovedou rybu pustit (i takovou kterou já bych nepustil ani ve snu).

Ti okolo rybáři by určitě všichni rádi pouštěli až by se hory zelenaly, ale když nic nechytnou tak nemají tu možnost volby. Cejna plotičku hodí zpátky a čekají až najedou kapři, zatímco staří dobří praktikové důchodci nalupou za stejnou dobu několik cejnků na salát a mizí na babetě za obzorem s úsměvem na rtech. Je mi trošku líto rybářů pro které je 90 procent obsádky ryb  v revíru "nežádoucích otravných a bezcenných" a jako jediné ryby uznávají pstruha granuláče, násadáka a chiméru candáta/štiku.  Zažraného okouna kopnou do křoví, cejna zpátky obloukem do vody.

Jestli chodím k vodě pro ryby nebo na ryby asi není podstatné. Dokud mě ryby budou chutnat, bude legální si mírovou odnést, povolenka nebude stát 10 tisíc a nebudou mě u vody přepadávat loupežníci, budu si chytat vesele třeba až do důchodu. Jednoho krásnýho dne přijde omladina pro radu proč mě to tahá a jim to netahá, optám se jich jestli pouští .. a když odpoví špatně tak je pošlu do háje bez rady ať si poradí sami :)  Tu totiž rady dostávají jenom správní rybáři .. a předpokládá se, že "nesprávní rybáři" neumí číst a dát si dvě a dvě dohromady.

PS. Rybu kterou chytíš již znova chytat nemusíš, když je dost veliká. Když dost veliká není tak ji pusť, třeba doroste. Pouštět se mají malé ryby a u těch velkých je to jedno, žádná ryba nežije navěky.

 Pokud vám ryby nechutnají, tak se naučíte ryby pouštět velice snadno (na každou rybu existuje vhodný recept, ryby jsou totiž jedlé všechny narozdíl od hub a hříbků, akorát neexistují žádné pro vegetariány (sojový kapr atp)).
Pouštění ryb se nejlépe trénuje na rybách hojných(plevelných), pak na rybách podmírových a hájených(K70+,dravci).
Rybu kterou nechytíš nemusíš pouštět.

Je velkým omylem, že někoho násilím naučíte pouštět ryby z donucení. To se musí naučit každý sám, protože když chtít nebude z vnitřního přesvědčení (a kolem nikde nikdo) tak ulovená ryba doplave i na revíru Chyť a pusť.. když je motivace. Je taktéž otázkou jaký kdo má strop, kolik potřebuje chytnout ryb aby byl spokojený(saturace a nasycenost touhy po mase a co je navíc pak lze pustit- čím je kdo lepší rybář tím víc ryb chytne a je větší šance že jich chytne víc než se dá klepnout, prostě se málo sadí a rybáři pak musí brát to co je a nevymýšlet).

Komentář ke článku (4)

O kaprech jsem si vždycky myslel, že je jenom jeden kapr. Kapr obecný takzvaný vánoční. Ale není to tak jednoduché a jednoznačné. Ony se totiž v revíru vyskytují kapři dvou a více druhů a nikdy nevím na který se radši zaměřit, jakou zvolit montáž nástrahu abych chytl zrovna toho kterého chci a ne toho kterého nechci.

Existují totiž kapři více či méně plešatí - skinhedCarp kapr lysec pololysec až totálně oškubananý kapr hladký.
Za moje dlouholeté zkušenosti při závodech v lovu ryb brávali kapři lysci většinou jen krátce po vysazení,,, a když se lysci nevysadili tak braly šupináči(těmi jsem trošku pohrdal protože jsou takový obyčejní a dají se zaměnit za karase-, prostě vypadali jako normální ryby co je jich hodně a jsou nudné).

Jednoho krásného odpoledne jsem měl na rybníčku nahozeno páternoster a průběžku. Na průběžku mi brali kapři šupinatí...no a na ten páternoster mi bralo víc lysců. I když sem udice ve vidličkách prohodil, opět na páternoster brali více lysci. Hmmm čímpak to asi mohlo být? Že by tím že na průběžku jsem napichoval žížalu a na druhou udici pařený rohlík a chleba. Nebo to všechno bylo způsobeno tím, že na jednom prutu bylo krmítko a na tom druhém olůvko. Taky je možnost, že zapracovala náhoda a jak to bylo ve skutečnosti se asi nikdy nedozvím.

Každopádně když chci chytit šupináče tak je blbý, že se musí škrábat, ale je zase jako dobrý že má tenčí kůži na řízku (řízek s šupinama je úplně blbá možnost). Když chytnu lysce, tak tam je moc fajn, že se škrábat moc nemusí a těch pár velikých šupin mají rády děti , ale soused třeba lysce vždycky stahuje, protože mu vadí tlustá tuhá tučná kůže , takže práce stáhnout lysce z kůže je možná více práce než oškrabat šupináče.

Už sem z toho celý zamotaný a nevím jestli dát přednost šupináčům nebo preferovat vyšší bojovnost a hmotnost lysce. Bude asi záležet na situaci každého soudruha jak se k tomu postaví.
Hlavně že je to kapr.
 

Pro příznivce i odpůrce lysců šupináčů se v Luhačovicích pořádá dne 10tého července 2014 ochutnávka a degustace kapřích řízků, porota složená z věhlasných odborníků od Přemka až po Dušana bude koštovat dodaný řízek z vašeho kapra a vyhlásí vítěze pěstitelů v kategoriíích: Nejlepší šupináč, Nejlepší lysec a Ryba alá kapr(cokoliv co nebude kapr ale bude to vypadat a chutnat jako kapr).

Ps. Tohle je jen slohové cvičení zvané "Blábolení o ničem s nejasným koncem a bez jasného závěru". Kapry mám rád takové i makové.

Komentář ke článku (0)

Jestli jste někde byli u doktora nebo četli moderní časopisy, jistě jste se doslechli o indexu BMI vyjařujícím tučnost pacienta(diagnóza obezity,normálnosti a vychrtlosti podle vypočteného čísla).

Ryby mají kupodivu taky svůj koeficient Ri(RybíIndex) vyjádřený vzorcem  m=Ri * délka_rybyˇ3 (hmotnost rovná se RybíIndex krát třetí mocnina DélkyRyby). Koeficient Ri se skládá ze tří složek(Rx * Ry * Rz) Rx(délkový)=1, Ry(šířkový-tloušťka ryby) < 1(0,05-0,2)m Rz(Výška ryby).

Hmotnost ryb je stejná jako jejich objem, takže pokud nemáte váhu, stačí mít jakoukoliv nádobu s rybou uvnitř, po okraj naplnit vodou, vytáhnout rybu z nádoby a pak změříme kolik vody musíme do nádoby dolnit, aby byla opět plná(půllitrem nebo hrníčkem o známém objemu).

Pro názornost uvedu příklad výpočtu Ri ... máme rybu kterou řádně změříme(v centimetrech) a zvážíme(v gramech). Hmotnost třikrát dělíme délkou ryby a dostaneme číslo Ri.
Ostroretka 42cm dlouhá a 700 gramů těžká má Ri= 700/42/42/42= 0,00944
Ostroretka 48cm a 1050 gramů má Ri=1050/48/48/48=0,00949

Jelec Tloušť vypasený o délce 51cm a hmotnosti 1600g má Ri=0,012, hubený tloušť 51cm při 1100g Ri=0,0083
Okoun říční 37cm, 840gramů Ri=0,0165
Hubený šupináč 64cm 3900gramů Ri=0,0148, vypasený šupináč před třením 61cm a 4300g  Ri=0,0189
Candát podzimní 72cm a 3100g, Ri=0,0083, candát srpnový 60cm 2000g Ri=0,00925

Když vynásobíme rybí index *1000, dostaneme kilogramovou hmotnost stejně stavěné ryby o délce 100cm. Ryba vypasená, před třením, vysoká a tlustá má podstatně vyšší index Ri než ryba hubená v mizerné kondici(třeba o 20-30 procent).

Pokud si všimnete tabulek orientačních hmotností ryb, tak jsou přepočtené podle hodně vysokých hodnot Ri, ryba starší větší stejného druhu mívá taktéž vyšší Ri (ovšem těžko dvojnásobně nebo trojnásobně jiný- jako mutant kapr 42cm a 3kg hmotnosti- což svědčí buď o kaprovi s useknutým ocasem, nebo hrubé chybě při měření či vážení).

K čemu je to dobré? Tož třeba si můžete přepočítat svoje vlastní tabulky pro hmotnosti jednotlivých druhů ryb, umožní vám to přibližně porovnat reálnost čísel uváděných cizích úlovků .. kolegův stejně dlouhý tloušt kterému přebývá kilogram "někde" navíc, ostroretka o propozicích dobře stavěného vypaseného násadáka, štika kulatá jako amur(dle čísel..a na fotce vychrtlá) ..

Základ je dobře měřit a dobře vážit , aby vám nevycházely fantazmagorie které jsou orazítkovány puncem Střední rybářské školy Vodňany v příručce Středočeského svazu,(JPG) nad kterými odborník žasne a laik se diví. Případně si můžeme dopočítat dle udávané hmotnosti podle známého Ri nilského okouna délku ryby které chytá pan Jakub V. ve svém pořadu .. a porovnat výsledek s výškou postavy tohoto velikána světové rybařiny (zábavná hra na dlouhé zimní večery zvaná "Kdepak je v rybě schovaná cihlička olova? Aneb máme dlouhé ruce nebo velké oči.")).
 

Komentář ke článku (0)