Cílený lov chráněných ryb, nový národní sport?
Častokrát čtu jak je rybářský řád zastaralý a nemoderní a zakazuje rybářům jejich nejoblíbenější kratochvíle, bez nichž není možné plnohodnotně trávit čas u vody(nonstop,táboření,bivak že není stan(ačkoliv je)atd). Cílem kritiky jsou takzvané BP.
Je třeba si ale uvědomit, že BP tu nejsou pro rybáře, ale pro ryby a pro ochranu ryb a překračování vytyčených pravidel vede k poškozování ryb. Ono kolikrát lidé ani neumí číst a pak se diví(nadávají) když RS(rybářská stráž) odchází s jejich povolenkou v kapse.
Jak se umí skloubit podložka s pravidly? Například kaprař má nepovinnou podložku, kyblík s vodou na polévání atd.. a přitom neví, že v okamžiku zjištění že ulovil chráněnou rybu( kapr přes 70cm včetně) se má ihned po změření vrátit šetrně zpět do revíru kde byl uloven- na revírech s vydupaným platným "K60-70 doporučením". Naráží se zde totiž do mantinelů "zbytečná manipulace s hájenou rybou". Slovo ihned vrátit do revíru neznamená sakování na ráno, neznamená to pětiminutové focení a tajtrlíkování se samospouštěmi atd, on se kapr mrskne a gřáp sebou na v lepším případě šutry- kaprař je v pohodě to zakápne klinikem a nic se nestalo, pupík přece odplaval.
Co je zajímavější, že i proslulý dravco-svazopouštěč neví, že chodí cíleně s partou na celoročně hájeného živočicha z červeného seznamu ohrožených druhů- mramorovaného mníka jednovousého, a dokonce v nevědomosti argumentuje, že jej mírového bez problému zapíše a klepne - vždyť byla kdysi kdysi vyjímka a ta určitě platí dodnes a všude v celém MRS. Větičku ohledně které druhy ryb jsou celoročně chráněné jaksi nedočetl do konce. Zřejmě by si svoji chybu uvědomil až bych narazil na hejnko mníků a v "souladu s pravidly" jich 7kg nalovil, klepl a vyfotil. To už by svazopouštěč určitě jako chování v pořádku asi nepochválil. Ačkoliv papírově se v našich lokálních BP ČRS vyskytuje tisková chyba a jelec jesen a mník není uveden jako celoročně hájený druh ryby - mníků/jesenů bych si tedy "teoreticky" nalovit dle libosti mohl, ono by z červeného seznamu moc té krve neukáplo(proto je asi červený).
Jednou jsme rybáři tak aspoň těch pár pravidel dodržujme, ať lze rozlišit slušného rybáře od neslušného(který ty pravidla nedodržuje). Přeměřování a focení candáta v květnu, potočáka na podzim, vyrazit si v březnu -květnu na MPčko se streamerem na třoucí se štiky, nevytahovat pruty z vody o půlnoci kůli čtyřem hodinám letního nočního klidu zbraní... to jsou ty "přestupky" které by rybáře měli odlišovat od pytláka.
http://www.jdemenaryby.cz/povolen-lov-mnika-a-jelce-jesena-v-revirech-na-trebonsku http://mnici.mrk.cz/?id=2414 http://www.crsplzen.cz/novinky/75.html
http://www.mrk.cz/diskuse.php?action=searchthis&id=7&q=mn%EDk
Žádná ryba se nechrání tím že ji budu více lovit. Buď ji chci lovit nebo ji chci chránit. Kormorán pokud se vůbec nestřílí tak jich logicky přibývá.
"Citace daného ustanovení v pravidlech:
Komentář ke článku (61)
| A) | Ano v klidu, pouštím tak o co jde? | 20% | |
| B) | Ano v klidu, všecko klepnu tak o nic nejde. | 8% | |
| C) | Občas se náhodou chytnou. | 60% | |
| D) | Tyhle ryby nejsou kapr, tudíž je nechytám. | 12% |
Očko na háček: Součástky prutu v detailu.
Již na svém prvním prutu Tokoz 1,6m dvoudílný plnolaminát s vynikajícím systémem úchytky na naviják (dva volně posuvné "cosi jako kroužky") jsem měl výbornou vychytávku zvanou "úchytné očko pro háček" o které píšu tudlencten článek.
Úchytná očka na háček chybějí často na prutech Match, na Feederu, na Bolonézce plavačkové, absentuje na sumčáku ,často na kapřáckých teleskopech i biči. Doména hlavního výskytu očka na háček je rybářských prutech určených pro aktivní způsoby rybolovu - přívlač a muškařákování. Proč tomu tak jest a proč to není jinak? Z principu skládání dvoudílných prutů ( vyčteno z knihy Encyklopedie Rybáře- Mechanika rybářského vybavení III díl) je na vícedílných skládacích prutech (tří a víc dílů) očko k zavěšení nástrahy/háčku jaksi nepoužitelné díky tomu že poskládaný prut neudrží napnutý vlasec a tudíž se háček z očka vyhákne samovolně a použít by se dal třeba jen na dočasné zaháknutí na smontovaném prutu(což se využívá u muškařáků).
Proč vůbec bylo očko na háček vynalezeno? Od dob korkových a jiných měkkých površích rukojetí rybářských prutů se zapichoval háček do rukojeti která tímto trpěla, Taktéž se dal háček zavěsit za patku některého z očka pro vedení vlasce(kteréžto první očko je vcelku vzdáleno od navijáku a tudíž mimo pohodlný dosah rybáře) při přecházení z místa na místo ve snaze zabránit nekontrolovatelnému bimbání nástrahy a hrozícímu zamotání do křoví/špičky apod. Pokud výrobce na Váš prut opomenul nainstalovat závěsné očko a cítíte se tímto být hendikepovanými rybáři , v závěru tohoto článku se dozvíme jak tento nedostatek snadno napravíme.
Rozdělení rybářů na aktivní a pasivní typy, lze tedy dle určit podle přítomnosti závěsného očka na prutech. Pasivní rybář (sumcaři kapraři fídraři...) loví na pruty bez závěsných oček a aktivní rybáři loví na přívlačáky a mušáky. Mrknu na prut rybáře kolegy a hnedka vím, kam si ho mám zaškatulkovat. Aktivním kaprařem se můžete stát, pokud jdete na kapry s aktivním prutem (na přívlačáky lze lovit i kapry třeba s aktivním krmítkem či waglerem) a zároveň se "nálepky pasivního rybáře" bohužel nelze zbavit zavěšením twistra či woblera na pasivní feedrový prut, leda že by jste si zaktivovaly vláčecí feeder prut dodatečným vybavením závěsného očka.
Jak si vyrobit či opravit závěsné očko na háček?
Vezmeme silnější kancelářskou sponku nebo silnější pevnější ohýbatelný drátek(0,6-1,3 mm), ohneme si oblouček a pak vyhneme dvě nožičky na obě strany půlkulatého obloučku, zašmikneme na cca 1,3-1,7cm patky a kladívkem na kovadlince trochu rozklepeme konce jakoby doplacata. Přiložíme na pečlivě vybraném místě prutu(na spodní stranu stejně jako je uchycený naviják a kam směřují i očka) , přilípneme trochou lepidla a obě strany zajistíme mnohonásobným omotáním nití pečlivě ovin vedle ovinu a niť zalakujeme. No a již se můžeme těšit z vymožeností které nám tato drobnost umožňuje. Tvar očka může být půlkružnice,trojúhelník hlavně ne čtverec nebo jiný nevkusný a nepraktický patvar.
Mnoho zdaru všem aktivním rybářům vybavených závěsným očkem a shovívavost i toleranci vůči pasivním kolegům :-).
PS. Co nepustíš : to musíš klepnout, bohužel nejde to jinak.
| A) | super věc | 85% | |
| B) | zbytečnost | 15% | |
| C) | Někdy tak a jindy jinak, nevím si rady. | 0% |
Ryby s budoucností- ryby plevelné.
Je podzim a nastává čas rybářského klidu a rekapitulací sezón minulých. Brumbálové uvažují proč není tohodle už tolik jako bývalo, proč tamhlencta rybka zmizela. Někdo by to řešil horníma mírama, celoročním hájením, omezením počtu kusů na den, změnou hospodáře revírů- sezoukromničtění svazovky, další si posteskne proč svaz není pokrokový a nesadí jesetery a rejnoky i normálně. no a který ryby rybářům teda scházejí:
okouni obecně, velcí a málo velkých okounů, velcí candáti, metrové štiky, lipani, potočáci, mírový candáti, mírové štiky, boleni 80+.
Takže zkontroluju výskyt těchto ryb v seznamu ohrožených druhů a ejhle .... štika candát okoun bolen ohroženej druh není, to je teda velice zvláštní.
Pokud by rybáři chytali na udice tak nějak rozumně a svaz se tak nějak rozpadnul a přestali se lidi o revíry starat( čti přestat sypat kapry) tak si můžu vzít příklad ze země kde to takhle funguje a zjistit jaké ryby by za těchto NoRules podmínek rybolovu přežily (osádka řek jezer v rusku/ukrajina/bulharsko a další rybářsky vyspělé země).
Vyškrtnout ze seznamu druhů ryb ČR by bylo možné tyto: Kapr, amur. tolstolobik, pstruh duhový, siven, losos, jesetery všecky, úhoř. Ve specifických revírech (přehradách a velkých řekách) by se místně udržel candát, bolen, sumec.
Výborně by se dařilo samorozmnožujícím se nedravým rybám typu tloušť,karas stříbřitý,cejn velký , cejnek malý, plotice ouklej, jelec proudník, jesen, parma ostroretka podoustev, perlín, hrouzek, střevle potoční. A z dravých ryb by se udržela především štika a okoun případně ještě ten bolen. Potočáci by se možná vzpamatovali sami pokud by se na přítocích neslovila celá dospělá generace v době tření agregátem nebo do vrší apod.
Ono v dnešní době se opravdu samo od sebe množí v revírech jen takzvané ryby plevelné, lína kapra amura duháky atd si tam rybáři musí dosypat, stejně jako zemědělec na poli zaseje ječmen, pšenici kukuřici pokud chce sklidit něco jiného než trávu seno pro dobytek. No a když se hustě nasype do revíru kapr, tak tam nezbude dost světla a živin ani pro tu drobotinu ani na ty dravce. Bez vysazování v revírech vyroste jen ta tráva(plevel), nad kterým dneska ohrnujeme nos a chybí nám vlastně jen ony nedostatkové druhy ryb, případně je vnitřním problémem jen ta vnitřní míra kolik a jak velkých ryb kdo musí nachytat aby byl spokojenej ( na rovinu ono ryb nebude nikdy tak moc aby jich nemohlo být ještě víc, třikrát týdně metrovku štiku= no moc to nebere, jenom samé vychrtliny ta stotřicítka pod stromem mi to zase nevzala).
Ryby se účinně chrání jen těmi spodními mírami(čím vyšší tím více ryb v revíru(kusově), omezení rybářských metod(elektřina,vrše sítě,dynamit..) dobou hájení nebo omezenou docházkou, případně vyhrazenými částmi revírů kde se neloví(trdliště) ..no a kombinacemi těchto opatření. Revíry bez dravců se stanou rybí polévkou zakrnělého drobiska a pěknou plotici si nevynutíte ani spodní mírou plotice 40cm, stejně tak jako si nelze vynutit existenci okounů přes čtiřicet (pokud tam podmínky má tak vyroste, když podmínky nemá tak se vytřou tisíce 12-15cm okounků).
Rybáři si v dnešní době opravdu málo uvědomují tu přirozenou velikostní a početní pyramidu ryb v revíru, kdy na vrcholu pyramidy je velmi málo velkých ryb a základ tvoří drobotina na kterou kašleme. Tudíž všechny snahy o obrácení pyramidy naruby vždy skončí fiaskem, do obrácené pyramidy stačí šťouchnout a sesype se během vteřiny. Buď chcu hodně a hodně často chytat menší a menší ryby, nebo chcu chytnout občas jednu dvě větší ryby, zároveň chtít toto obojí= hodně často chytat jen velké ryby můžeme jen na soukromáčku (kam se ty velké stejně musí dosypávat a ty drobné se odlovují aby neotravovaly). Obojí dohromady prostě mít nelze.
On se kapr v revíru sice tře, vytře, ale plůdek kapra nebo roček se prostě druhého roku života nedožije (nejsme v austrálii ani madarsku). Navíc kapr násadák jako vysavač jiker účinně likviduje samorozmnožující se konkurenci. 2-10 kaprů na hektar je správná hustota tak akorát po anglicku na testování metod jak se prokousat háčkem přes drobotinu k větší rybě. Životnost nasypané ryby je průměrně dneska tak měsíc dva. Važme si proto trošku více těch ryb, co tam nasypány nebyly a přesto ještě berou.
Ryby (druh) obvyklým lovem na udici vyhubit nelze, znemožněním reprodukce to jde ale velmi snadno(jeseter, losos, úhoř atd ..) .