Šmudlův deník o mřenkách.

Kdyby nebylo ukazatele a odpočtu, tak snad na ty dravé ryby úplně letos zapomenu. Ještě že tu na to pamatují. Kdysi bývalo zahájení kouzelný den v roce, několikrát se mi podařilo odchytat dvě štiky do hodinky či dvou, občas brávali i pěkní okouni.
Dá se říct, že podle výsledků odrazového můstku se pak vyvíjel zbytek sezóny.

Už několikátý rok v řadě je zahájení takový spíš symbolický den, voda probičována rozšlapána X dalšími natěšenými lovci. I na té pstruhovce to byla hlava na hlavě a stihnout projít několik tůněk, aniž bych potkal někoho dalšího skoro zázrak. Z toho, že by se mi prvním dnem podařilo lapnout nějakou rozumnou rybu, už také sešlo (su rád když se podaří alespoń pár slušných rybek za celý rok, když jsou vhodné podmínky a občas se do nějaké trefím).

Namotám ještě šňůry, promáznu naviják, zlomený proutek se mi jakž takž podařilo docela opravit (záložní zásilka dosud nedorazila), takže se šáhlo do nepoužívaných rezerv nářadí a k vodě se koukne zlomený-opravený 10-30g - 2,7m + staré Šimpáno 15-40g,2,4m.

Do krabiček se dosypalo hlaviček, roztřídit, očíslovat, přebrat gumky. Zubatý nůž na škrabání dosud nezvěstný (byl výborný na okouny). Kapřouni letos fakt moc neberou, tak jestli nebudou zobat ani dravci tož to možná bude o hledání nových lovišť a tápání v neprozkoumaných zátočinách (řeka je v záloze, amury chytat neumím a plotičky zatím nedošly). Pro letošek sem se odhodlal kůpit nějaký smáčky a nymfy a testnu techniku DropŠhit (bez ofsetových háčků-prdnu tam kaprařský háček.. a i ten FloroKarbon asi nebude esenciální součástka).

Taky bych mohl potrhat pár woblerů, tím jak je moc nepoužívám, tak vůbec neubývají z krabiček. Gumky sice mizí, ale těch je v muničáku zase hafol. Pstruhy sem si už pochytal na mušku (aspoň k něčemu ta muškařina je užitečná), třeba se nějaký povede i uvláčet (pokud tam teda ještě nějaký zůstal) a  okounky na muchu neumím(zatím).

Nástražky nastřádaný nemám, ale na sumíka asi jiná možnost nebude než to s něma aspoń zkusit a na metrovku štikulu je to jasná volba - aby to bylo tradiční než to EU zatrhne.

Takže přeji hodně štěstí i Vám ostatním rybolovcům a buďme rádi za to málo, co nám ještě ve vodách plave. Doufám, že potkám co nejméně dravců s bříchem na hladině na návětrné straně revíru .. a i těch nástražních rybiček vyplavených na břehu. Ty dravce si totiž likvidujeme kolektivně sami nešetným způsobem lovu.
Musí se používat trojháčky na zažíračku? Kolik minut candát potřebuje na slupnutí miniaturní nástražky? Rozchodí vytažení z patnácti metrové hloubky a šetrné puštění zpět? Když má šedesát a háček v jícnu, opravdu potěší i dalšího rybáře když ho pustíte?

Dravé ryby nechytám pro zábavu, na to tady máme jiné mediální experty. Ryba není hračka, ale živý tvor který na konci háčku bojuje o život.

A tahle to dopadlo na letošní zahájenou, díky Svatý Petře :)

Komentář ke článku (1)

V debatě s panem BuboBubo Výr velký vyplynula zajímavá věc.

Na slovensku si totiž 20 procent úspěšných rybářů přivlastní 80 procent všech ryb (což je logické, když špatný houbař v lese přehlédne nějaké houby a nenajde skoro nic, dobrý houbař ty opuštěné hříbky najde, což je ještě pravděpodobnější když špatný houbař vůbec do lesa nechodí). Otázka je kdo na koho doplácí. Chybí ty posbírané hříbky v lese?

Má dobrý houbař jít do lesa i za špatného počasí a doma sedícímu špatnému houbaři část úlovku donést aby se spravedlivě rozdělil o dary lesa? Aby si ten špatný houbař nepřipadal okradený? Za povolení sbírat houby platí dobrý i špatný houbař stejnou částku.. tak proč ten dobrý nasbírá i houby které patřily špatným houbařům? Má i špatný houbař právo na to najít nějaké houby nebo dokonce i hříbky nebo dokonce i praváka v lese kde se pravákům nedaří a rostou tam sporadicky?

Měl by dobrý houbař jakmile si nasbírá stanovenou kvótu hříbků opustit les? Čili v momentě kdy nasbírá hříbky ve větší hodnotě než je stanovená cena za povolení sbírat hříbky, hříbky nad cenu povolení nějak zdanit/doplatit, zkonfiskovat, rozdělit mezi neúspěšné houbaře?

Jedna věc je jistá, když chci chodit sbírat hříbky, musím si zakoupit povolení/povolenku sbírat hříbky (buď denní, týdenní, měsíční nebo roční).. každému dle potřeb. Někomu stačí sbírat hříbky den, jinému týden, kdo chodí častěji si pořídí roční povolení na hříbky. Součástí pravidel houbařiny je dané kdy kolik jakých hříbků můžu nasbírat a jakým způsobem (třeba v dubnu nesmím sbírat hříbky s dioptrickými brýlemi) a sucho hříbky rostou až koncem srpna. Je daná velikost košíku na den, revíry ve kterých je možno sbírat.. a tím to asi tak hasne. Pro vzácné hříbky jsou dokonce  někde i stanovené limity, kvóty po jejichž vyčerpání si hříbkolovec musí/měl by zakoupit další povolení (pokud mu dané množství nestačí).

Počet hříbků v lese je znám a je konečný, hustota hříbků je taktéž daná, hříbek který někdo utrhne/pošlape/(sežerou slimáci) tam již na dalšího hříbkolovce nezůstane. Když hříbkolovec žádný hříbek nenajde, nelze tuto skutečnost reklamovat, žádat kompenzaci, finanční úlevu. Povolení je jen na to že může sbírat hříbky, jistotu že najde nezaručí nikdo. Zase ale platí, že kdo se snaží a hledá a umí, ten hříbek najde (tu více či méně.. ale nějaké najde). Když někomu stačí se pokochat a hříbek si po nalezení vyfotí, zahrne trávou aby ho další nenalezl, tak má spoustu hezkých fotek hříbečků, pociťuje jistou spokojenost z úspěšného hledání (dokázal najít všechny praváky ve svém rajónu) a prázdný košíček.
Když někdo pozdě vstane a již před ním někdo hříbky hledal, musí se víc koukat a chodit než najde místečko kde ještě nikdo před ním neposbíral všechny hříbky, nebo vzít zavděk růžovkami, holubinkami, ryzci a jinými houbami které mu tam ostatní houbaři nechali, těch cenných žádaných hříbků pro všechny prostě nevyroste dostatek.

Pan Výr by si asi představoval rozdílné ceny permanentek/vstupenek do lesa, podle toho kdo kolikrát na hříbky chodí a kolik jakých hříbků nasbírá a zároveň jistotu že nasbírá každý houbař.. i ten který prostě nenajde ani vrata od stodoly. Připadá si slepý houbař okradený že toho moc nenašel? Však nikdo ho povolení kupovat nenutí..a když si povolenku koupil tak na hříbky mohl chodit stejně často jako jiný houbaři, při vynaložení snahy a píle by výsledky dosáhnul.

Kdyby chtěl mít jistotu, tak vezme peníze a jde na trh kde si hříbky koupí. Lístek do tomboly je jednorázová záležitost a výherní automaty pro houbaře neexistují. A tak houbaři kupují povolení houbařit, protože je houbaření baví a kdo se snaží hříbky najde, závidí si jeden druhému výsledky, sledují se stopují, vykrádají si nejlepší fleky .. ale to je asi tak všechno co s tím můžou dělat.

Kontrola kdo kolik jakých hříbků si odnesl, kdyby si měl kupovat hříbky které nalezl je nereálná (to by s každým hříbkařem musel chodit i kontrolor (a čas kontrolora není zadarmo)) .. a samokontrola zapsat něco co musím pak zaplatit funguje jenom na ohrazeném písečku soukromých hříbkokoncentráků- i tam procházím před odchodem odbavením CheckPointem a ukrást něco není tak jednoduché.

Hřibaření je všelidová zábava, levná dostupná, za pár korun hoodně muziky, proto existuje dostatek hřibolovců a jedny neúspěšné nahrazují další.. a těch úspěšných vždycky bude podstatně méně než těch smolařů. Ve svazolovu si nekupuji poukázku na X kg něčeho.. ale platím za možnost 365 dní chodit k vodě a že se tam něco nasype.. do toho společného rybníčku kde má každý stejnou šanci vyhrát.. když se bude snažit. I ten kdo se moc nesnaží si ten lístek koupí, protože bez lístku tam prostě nemůže.

Kdo chodí často na fotbal, má permanentku.. když nechodí, tak gólů v přímém přenosu moc neuvidí.. a záruku že každý zápas na který půjde bude dobrý.. tu mu taky nikdo nedá. Chci vidět góly = musím chodit i na špatné zápasy nebo vyběhnout na hřiště a ten gól tam kopnout.

Když už něco dělat jinak, tak zpoplatnit každou ulovenou rybu a každou vycházku (hodně chodíš = hodně zaplatíš, hodně toho chytneš = hodně toho zaplatíš), za puštěnou rybu zaplatíš polovinu ceny ponechané (pomačkaný rozbalený ožužlaný zboží se musí vyhodit nebo dát slevu jinak shnije), nebo dát paušál s daným počtem vycházek, vyčerpáš si kartu= sedět doma nebo jít natankovat.

 Špatný houbař na sobě asi bude muset zapracovat a víc se snažit, buď lépe chytat, nebo častěji chodit, nebo chodit na lepší revíry v lepší dobu (což zřejmě dělají ti lepší houbaři právě teď a tím jsou vždy o krok napřed). A nezapomenout, že mnoho lovců= zajícova smrt. Dojdou-li zajíci, dá se střílet do krtků, myší, holubů... i to běhání po úplně vystříleným lese má mnoho příznivců= jogging se tomu říká(i cesta může být cíl).

Lovu zdar a snažte se, aby jste nemuseli hledat výmluvy, proč ten druhý má a mě koza chcípla. Vždycky někdo bude patřit mezi těch 20 úspěšných procent a někdo mezi ty co to "sponzorují". Každý to máme ve vlastních rukách a někam patřit musíme. Nechci sponzorovat = vystoupím, nezaplatím= nesponzoruji = sem spokojený. Sponzoruji a přesto jsem spokojený = zaplatím a jsem spokojený i nadále.

PS. výr sice chtěl naznačit, že si beru víc než dávám (no je fakt že nachytám víc ryb než stojí povolenka, ale ani můj čas není zadarmo a čím dražší povolenka, tím budu muset těch ryb nachytat víc - aby se mi to "jako vyplatilo".. což se rozhodně nevyplatí, v kaprech si vezmu z vody jenom tolik kolik jsem zaplatil - 2500Kč/100Kč za 2 kg kapra= chytnu si 25 kaprů a všichni jsme spokojení).

Komentář ke článku (0)

O kaprech jsem si vždycky myslel, že je jenom jeden kapr. Kapr obecný takzvaný vánoční. Ale není to tak jednoduché a jednoznačné. Ony se totiž v revíru vyskytují kapři dvou a více druhů a nikdy nevím na který se radši zaměřit, jakou zvolit montáž nástrahu abych chytl zrovna toho kterého chci a ne toho kterého nechci.

Existují totiž kapři více či méně plešatí - skinhedCarp kapr lysec pololysec až totálně oškubananý kapr hladký.
Za moje dlouholeté zkušenosti při závodech v lovu ryb brávali kapři lysci většinou jen krátce po vysazení,,, a když se lysci nevysadili tak braly šupináči(těmi jsem trošku pohrdal protože jsou takový obyčejní a dají se zaměnit za karase-, prostě vypadali jako normální ryby co je jich hodně a jsou nudné).

Jednoho krásného odpoledne jsem měl na rybníčku nahozeno páternoster a průběžku. Na průběžku mi brali kapři šupinatí...no a na ten páternoster mi bralo víc lysců. I když sem udice ve vidličkách prohodil, opět na páternoster brali více lysci. Hmmm čímpak to asi mohlo být? Že by tím že na průběžku jsem napichoval žížalu a na druhou udici pařený rohlík a chleba. Nebo to všechno bylo způsobeno tím, že na jednom prutu bylo krmítko a na tom druhém olůvko. Taky je možnost, že zapracovala náhoda a jak to bylo ve skutečnosti se asi nikdy nedozvím.

Každopádně když chci chytit šupináče tak je blbý, že se musí škrábat, ale je zase jako dobrý že má tenčí kůži na řízku (řízek s šupinama je úplně blbá možnost). Když chytnu lysce, tak tam je moc fajn, že se škrábat moc nemusí a těch pár velikých šupin mají rády děti , ale soused třeba lysce vždycky stahuje, protože mu vadí tlustá tuhá tučná kůže , takže práce stáhnout lysce z kůže je možná více práce než oškrabat šupináče.

Už sem z toho celý zamotaný a nevím jestli dát přednost šupináčům nebo preferovat vyšší bojovnost a hmotnost lysce. Bude asi záležet na situaci každého soudruha jak se k tomu postaví.
Hlavně že je to kapr.
 

Pro příznivce i odpůrce lysců šupináčů se v Luhačovicích pořádá dne 10tého července 2014 ochutnávka a degustace kapřích řízků, porota složená z věhlasných odborníků od Přemka až po Dušana bude koštovat dodaný řízek z vašeho kapra a vyhlásí vítěze pěstitelů v kategoriíích: Nejlepší šupináč, Nejlepší lysec a Ryba alá kapr(cokoliv co nebude kapr ale bude to vypadat a chutnat jako kapr).

Ps. Tohle je jen slohové cvičení zvané "Blábolení o ničem s nejasným koncem a bez jasného závěru". Kapry mám rád takové i makové.

Komentář ke článku (0)

Jestli jste někde byli u doktora nebo četli moderní časopisy, jistě jste se doslechli o indexu BMI vyjařujícím tučnost pacienta(diagnóza obezity,normálnosti a vychrtlosti podle vypočteného čísla).

Ryby mají kupodivu taky svůj koeficient Ri(RybíIndex) vyjádřený vzorcem  m=Ri * délka_rybyˇ3 (hmotnost rovná se RybíIndex krát třetí mocnina DélkyRyby). Koeficient Ri se skládá ze tří složek(Rx * Ry * Rz) Rx(délkový)=1, Ry(šířkový-tloušťka ryby) < 1(0,05-0,2)m Rz(Výška ryby).

Hmotnost ryb je stejná jako jejich objem, takže pokud nemáte váhu, stačí mít jakoukoliv nádobu s rybou uvnitř, po okraj naplnit vodou, vytáhnout rybu z nádoby a pak změříme kolik vody musíme do nádoby dolnit, aby byla opět plná(půllitrem nebo hrníčkem o známém objemu).

Pro názornost uvedu příklad výpočtu Ri ... máme rybu kterou řádně změříme(v centimetrech) a zvážíme(v gramech). Hmotnost třikrát dělíme délkou ryby a dostaneme číslo Ri.
Ostroretka 42cm dlouhá a 700 gramů těžká má Ri= 700/42/42/42= 0,00944
Ostroretka 48cm a 1050 gramů má Ri=1050/48/48/48=0,00949

Jelec Tloušť vypasený o délce 51cm a hmotnosti 1600g má Ri=0,012, hubený tloušť 51cm při 1100g Ri=0,0083
Okoun říční 37cm, 840gramů Ri=0,0165
Hubený šupináč 64cm 3900gramů Ri=0,0148, vypasený šupináč před třením 61cm a 4300g  Ri=0,0189
Candát podzimní 72cm a 3100g, Ri=0,0083, candát srpnový 60cm 2000g Ri=0,00925

Když vynásobíme rybí index *1000, dostaneme kilogramovou hmotnost stejně stavěné ryby o délce 100cm. Ryba vypasená, před třením, vysoká a tlustá má podstatně vyšší index Ri než ryba hubená v mizerné kondici(třeba o 20-30 procent).

Pokud si všimnete tabulek orientačních hmotností ryb, tak jsou přepočtené podle hodně vysokých hodnot Ri, ryba starší větší stejného druhu mívá taktéž vyšší Ri (ovšem těžko dvojnásobně nebo trojnásobně jiný- jako mutant kapr 42cm a 3kg hmotnosti- což svědčí buď o kaprovi s useknutým ocasem, nebo hrubé chybě při měření či vážení).

K čemu je to dobré? Tož třeba si můžete přepočítat svoje vlastní tabulky pro hmotnosti jednotlivých druhů ryb, umožní vám to přibližně porovnat reálnost čísel uváděných cizích úlovků .. kolegův stejně dlouhý tloušt kterému přebývá kilogram "někde" navíc, ostroretka o propozicích dobře stavěného vypaseného násadáka, štika kulatá jako amur(dle čísel..a na fotce vychrtlá) ..

Základ je dobře měřit a dobře vážit , aby vám nevycházely fantazmagorie které jsou orazítkovány puncem Střední rybářské školy Vodňany v příručce Středočeského svazu,(JPG) nad kterými odborník žasne a laik se diví. Případně si můžeme dopočítat dle udávané hmotnosti podle známého Ri nilského okouna délku ryby které chytá pan Jakub V. ve svém pořadu .. a porovnat výsledek s výškou postavy tohoto velikána světové rybařiny (zábavná hra na dlouhé zimní večery zvaná "Kdepak je v rybě schovaná cihlička olova? Aneb máme dlouhé ruce nebo velké oči.")).
 

Komentář ke článku (0)

Mají ryby měřitelné ÍQvé nebo jsou to jen naprogramovaní roboti na požírání stravy od výroby? Má každá z ryb nějakou achylovu patu(cejn=srkačka, kapr=samosek,tloušť=třešeň,štika+sumec+candát=živá rybka,pstruh+lipan=žížala)?

Mořské ryby jsou hrozně chytré, protože používají strategii v množství se síla - v hejnu jsou v bezpečí a ryba která vybočí z řady je okamžitě sežrána predátory. Rybí predátoři projevují jisté znaky inteligence v tom že si od narození trénují jak nejsnadněji ulovit něco k snědku, tudíž se naučí preferovat ryby zraněné, abnormálně se projevující.. a možná proto mají tak v oblibě nepřirozené nástrahy na které je lidé loví( zafunguje reflex instinkt, ryba vidí něco malého pohybujícího se co by se dalo sežrat.. tož po tom vystartuje a zkusí to sežrat).

Ohledně inteligence tlouštů jsem byl velmi dlouho přesvědčen, že tloušť je fikaná až vychytralá ryba, kolikrát dovedl stáhnout rohlík z háčku, vyhnout se kobylce u splávku. Až do jednoho krásného dne.. ráno sem prochytával tůňku kde vím, že tloušti bývají.. taky že se mi podařilo chytit dva menší a jednoho výstavního 50ti centimetrového na třešni.. Padesátku jsem pustil.. ovšem odpoledne téhož dne jsem byl ještě na chvilku k vodě a pět metrů nad místem kde jsem ráno chytl tu padesátku vlažný záběr, zásek.. a ten samý prefíkaný půlmetrový tloušt co ráno mi visel opět na mém háčku.. nepoučitelná ryba. Pustil jsem ho znovu a vzal si pěkně stavěnou šestačtiřicítku která mi zabrala o deset metrů výš.
V čem byla ta padesátka tloušták chytřejší než šestačtiřicítka? Od toho okamžiku beru veškeré ryby apriori za hloupé a nepoučitelné. Za hlavní aspekt legendy o chytrosti ryb považuji rybářův souboj proti statistice ... Čím chytřejší ryba(rozuměj větší starší), tím je jich v revíru početně méně. Inteligenci ryb lze odvodit od obtížnosti jejich ulovení.. a tím myslím především snahu o ulovení jedné konkrétní "chytré" ryby v záplavě menších nekonkrétních "hloupých" ryb. Snadnost chytání ryb je závislá na jejich koncentraci ve vodě, čím větší koncentrace ryb, tím jsou hloupější.. čím je jich méně=tím jsou chytřejší. Opět logicky nejchytřejší ryba je ta poslední v celém rybníku která se nenechá chytit, ovšem i tu "nejchytřejší rybu" lze chytit když se dostatečně dlouho vydrží číhat.  Když vím na potoce o konkrétní rybě (pstruh stanoviště nemění)..tak mi trvá jednu dvě tři vycházky než onu konkrétní rybu ulovím.. v případě že mi štěstí již nepřeje tak již rybu ulovil někdo jiný. Tudíž ti nejchytřejší pstruzi se dožijí požehnaného věku, jedině když obsadí stanoviště kam se nedá nahodit, nebo mají hodně velké štěstí že tu loterii černého peška za ně Xkrát vyžere mladší "hloupější-rychlejší-hladovější" kolega pstruh z tůně.  Zde bych rád podotknul, fakt že v současnosti ulovení trofejní pstruzi jsou drtivou většinou prefíkané vyřazené generačky (duhák potočák), domácí rybu vytaženou z řeky v době tření nelze považovat za trofejní (není ulovena v regulérní době lovu).

Inteligentní velcí kapři na soukromáčích opakovaně prokazují svoji prefíkanost tím, že mění náruče v kterých se vystavují na obdiv fotoaparátům. Stejnou prefíkanost dokazují svazokapříci kdy se nechají dokonce ulovit jedním a tím stejným lovcem několikrát za sezónu a klidně na stejnou nástrahu na stejným rozkrmeném fleku. Když najdete fungující recept na lov konkrétního druhu ryby, pak již není velkého rozdílu mezi starou a mladou rybou. Nahodím udici na kapra a vím s 90ti procentní jistotou, že lapnu prvního kapříka který nástrahu nacucne.. a když jich vytáhnu z vody sto,tak stoprvní poslední bude ten poslední kapr v rybníku(toho prohlásím za korunovaného nejchytřejšího kapra).

Ryby které neumím lovit (nevím jak se jim dostat opakovaně na kobylku).. takové nazývám prefíkané.. protože jsou prefíkanější než já..což ovšem jako tvor učenlivý můžu změnit a misku štěstěny převrátit k neprospěchu šupináčků.. a nazvat další rybí druh "neprefíkaným a hloupým". Každý z nás to má ve vlastních rukách .. buď se naučit lovit , nebo čumět  a závidět cizím úspěchy.
A pochopily to i ty nejprefíkanější ryby v revírech.. a ty nejvychytralejší ze všech tam pro jistotu často nejsou ani fyzicky přítomny. Kde nic není ani smrt nebere. Cejni vítězí počtem (nikdo slizouny nechce žrát/škrabat atd), tolstolobici filtrováním+tučností(nikdo je nechytne..a když chytne za hřbet tak je hodí zpátky), kapříci vítězí oblíbeností (jsou sice blbí, ale zase je dosypou).

Do úvah, jestli lze odvodit inteligenci rybáře podle toho, jak obtížné ryby loví nejradši, bych se moc nepouštěl.  Nevadí mi lovit hloupé ryby, mám je rád všecky bez rozdílu, ovšem občas si políčím i na ty prefíkané a občasným neúspěchem se přece nedám zlomit. Ryba která uteče, udělá dobře, může totiž zabrat  ještě jednou.

V dalším díle se zamyslíme nad fascinací rybářů panenskými rybami (ryby nikým dosud nechycené) a souvislostmi se sexuální frustrací kapraře/sumcaře (jak oslavit vyjímečný úlovek,zdali opravdu žužlá....).

Komentář ke článku (0)