Chodíte si k vodě zachytat, nachytat nebo někoho přechytat?
Docela často se divím nespokojeným rybářům, kteří tvrdí že si vůbec nezachytaly protože ..blblabla tisíc důvodů neúspěchu.
Asi mají pojem "zachytat si" trošku překroucený. Opravdu odporné je jít k vodě s cílem nachytat kupu ryb a šup domů, ať to odsejpá(benzín je drahý, času taky není moc, háčky sou drahé, ryb je málo, rybářů jako much...).
Paradoxní situace, rybář co jde k vodě s cílem žádnou rybu neodnést si stěžuje že si nezachytal, aniž by druhou větou nedodal že selektoval ryby až přeselektoval ... ono jako nezachytat si(nechytit ani šupinu) je vcelku problém, ony ve vodě stále plavou spousty vděčných ryb na "zachytání si"- zachytat ve smyslu hodně záběrů, hodně aktivity a většinou i dostatek rybek na břehu.
Když tam prdnu selektivní nástrahu tak si zachytat nechci, ale chci se "zbavit otravné drobotiny" a chytit nějakou velkou rybu(velkých ryb je většinou mnohem méně než těch malých)..a čekám a čekám..a ležím a spím..až se "něco chytne" nebo taky nechytne. Můžou teda za to, že sem si nezachytal, ryby nebo já svojí volbou cíle a taktiky?
Vzhledem k tomu , že nejsem závodník, tak u vody nemusím přechytat ostatní abych stanul na nějakém žebříčku vítězů, rybařina pro mne není honba za mamonem slávy, souboj ani stres- někdy berou a někdy zase ne(to je život). Když šupináči neberou tak se aspoň zadarmo nažerou a večer si udělají rybí šábes (ryby rády slaví vítězství nad rybářem, jakmile zdeptaný neůspěchem odchází s nepořízenou domů).
Klidně je možné že sice nachytám, ačkoliv sem si moc nezachytal: příklad . přijdu k vodě, chytám chytám nic nebere, bum rána do prutu brzda vrčí= lapnu náhodáka kapřouna dvě kila, jediný záběr za celé odpoledne, jinak ani potah.
je možné si zachytat aniž bych nachytal: jdu na řeku na fídr, celý den buší do nástrah oukleje, plotičky a jiní drobní nezaseknutelní šupinatci, spadne nějaká parmička, pěkná ostrá se vyhákne těsně před podběrákem = kupa záběrů i rybek ale žádná "jedlá" neulovena".
Situace kdy ani nezachytám ani nenachytám vlastní zásluhou: po příchodu nadějně v brzké době záběr pěkného kapra cca 45-47cm. Tož když tak hezky berou tak ho pustím v domnění, že jako dneska berou tak si lapnu pěknějšího. Kapřík zmizí do hlubin ..a ejhle. naproti se zabydluje grilpárty, do vody začne létat klacek a pejsek za ním. Po záběrech se slehne zem, hejnko šupináčů mizí v nedohlednu. Jako ryba mohla být, ale budoucnost nikdo věštit zatím neumí.
A když nastane situace, že mě to nejde, a kolegům to frčí tak se koukám a učím na příště. I z přechytání se dá naučit sem tam nějaký poznatek. A když já přechytám zbytek osazenstva rybníku, tak příště není kam sednout neb na zakrmeném sedí všímavý kolega odnaproti. Kolega sice nezachytá ani nenachytá(neb zapoměl přikrmit) ale pro mne tímto narušil plán těžby neb rozkrmovat si nový flek je o náhodě a mění se to v škatule škatule hejbejte se.
PS. Chytnout osmikilovýho minikapříka a tvrdit že to vůbec nešlo :) není to k smíchu? Vždyť na světě je krásně i když zrovna neberou. Naděje by měla umírat jako poslední.
Jak sem si uvařil bojlíz. Epizoda 1- Kapr na břehu
Byla sobota 18tého května a ejhle v ledničce zůstaly nějaký vajíčka kerý by to chtělo spotřebovat. Tož sem se rozhodl že si vyrobím experimentální nástrahu na další rybolov. Do misky sem vyklepl dvě vajíčka, zalil tak nějak od oka melasou a vodou, přidal lžíci soli, dvě lžíce sušených kvasnic a cca tři rybí moučky, z posledního lovu jsem měl nachystané na polívku jikry,mlíčí a játra(z dvou kaprů a pár plotic) takže sem tam přihodil ještě hrstku syrových jiker z plotic a celé to důkladně promíchal a rozmixoval tyčovým mixérem jak když se dělá těsto na palačinky.
V dalším kroku jsem si bokem smíchal strouhanku s ovoněnou krmítkovou směsí cca 50 na 50(půl na půl), přidal trochu polohrubé mouky ať to drží, vyměnil tyčový mixér za hnětací spirálky a za stálého promíchávání dosypával připravený bojlíz mix.
Krmítkovka se strouhankou+rybí moučka+sušené kvasnice + mouka(semolina-krupice,polohrubá-hladká) (připravená sypká směs) - tomu se po kaprařsku říká buď :
a) Bojlíz mix - když z toho vyrobím bojlísy, nebo
b) Method Mix-když bych to jako zamíchal u vody a dával do krmítka...
c) obalovačka- když bych z toho udělal u vody těsto a obaloval tím bojlísy tak by se tomu říkalo směs na obalovací těsto
Když začlo těsto houstnout a mixér to přestal zvládat tož sem těsto posypal suchým mixem a vyškrábnul z misky na pomoučenou hnětací desku. Těsto se párkrát rozválí a poysypává se až mělo dostatečnou pevnost a přede mnou ležela šiška cca jak knedlík. Nakrájel sem kolečka, uválel z nich válečky, válečky nakrájel na menší kousky(jak škubánky) a z nich ušoulal šiškoidní elypsoidy-zrodilo se bojlíz.
Včil už stačilo jenom zapnout troubu nechat ji předehřát a když bylo na plechu nakouleno kuliček tak jsem bojlísky zapekl cca 10 minut na 160 °C.. No a bylo hotovo, třetinu těsta jsem si odložil bokem abych mohl později kuličky obalovat.
Zkouška funčnosti nástrahy proběhla hnedka druhý den při další vycházce. Na pečlivě vytipované místo(prostě tam kde braly včera) sem cik cak naházel cca 15-20 kuliček, hroudu krmítkovky s partiklem, nabalil na krmítko guču krmení a mrsknul to tam. První záběr kupodivu přišel brzo, z prutolomcováku se vyklubal pěkný tloušť který sezobnul tři zrnka kukuřice (kulička bojlísu byla stržená předchozím záběrem). Uběhl nějaký čas a další lomcovák byl ještě pěknější tloušť na kukuřici(cca 42-45cm) Po rozhodnutí odstranit druhý návazec s kukuřící který se nakrucoval na bojlísový tam zůstala jenom kulička a kolem oběda se na ni konečně pověsila první ryba , kapřík šupináč kolem 45ti centimetrů. Aktivita ryb byla ale celkově mizerná a nebralo skoro nic. Do večera na bojlíz přišlo ještě několik potahů (drbanec do prutu a nic z toho), na splávek na kuku/ těsto/rousnici se povedlo pár menších kapříků,jeden cejn a pár plotic+nějaké ryby vypnuté chvíli po záseku. Bojlízky jsem si vyrobil na rychlé chytání (jsou takzvaně ožužlávací,konzistence králičího bobku a přijatelné odolnosti vůči ozobávání bílou rybou), rybám šmakujou. Třeba příště dám nočku/přesnočku a povede se vícero záběrů a snad i nějaká ta fiškule co bude stát za focení a předpažku (začnu trénovat s kýblem vody).
Petrův zdar, sezóna teprve začla. Komerční kaprařina je založená na magiii a šarlatántství s kouzelnýma přísadama(belachan, tekutý předtrávený játro/killKrill, CSL(překvašená vypálená kukuřice), GLM extrakty .atd atd.), on ten kapr nakonec stejně musí sežrat to co mu připravíme když je to z poživatelných složek(a kapr sežere úplně všecko). Kopřivový bojlíz když se dostatečně povnadí tak bude fungovat taky.
Slavnostní ulovený bojlízKapr, ačkoliv byl dostatečně mírový, byl po krátkém přemýšlení puštěn zpět do vody(bez fotky). Ten byl asi nejštastnějším tvorem výpravy. Poletuje topolový květ a třou se plotice.
Epizoda č.2: tak druhá funkční zkouška nástrahy tohoto tisíciletí proběhla v nedělu 26tého května. Záběry byly celkem dva, jeden rybokapr upadl při zdolávání(jako fakt těžká ryba tak 45-48cm přes dvě kila= podle tahu) a druhej bojlízkapr měl 42cm. Kukuřice zvítězila s kaprem cca 47cm(lysec na srkačku) a 46cm(šupináč na samosek tři zrnka) a 2ks tloušť(feeder). Kolega zatnul kapřů pět-+tři upadnutý na kukuřici.
XYZBaits na trhu
Obor kaprařiny se pomaličku ale jistě nasycuje a brzy začnou krystalizovat krystaly nového chemického prvku Kaproláskoidum, konečně se dozvíme v jaké soustavě se ten koncentrovaný kapr ukáže(bude šesterečná jako H2O a jako má strukturu uhlík v diamantu?).
Název firmy produkující krmiva pro kaprovité ryby se obvykle tvoří Jméno/zkratka zakladatele+ Baits(např. HliníkBaits ..atd). BojlízBaits KoulísBaits HexaBaits(produkuje šestihrané bojlíz) patří do zvláštní kategorie. Solar, Mainline atd vznikly jako název firmy a prostě se o nich už ví že dělají Baits pro kapry.
Zatím neobsazenou část trhu se snaží uchvátit firmy PloticBaits(bojlíz určené na trofejní plotice), HrouzkoBaits(Bojlíz na trofejní hrouzky), OuklejBaits(trophyoukleje se taktéž dají lovit na mikroBojlízBaity-plovoucí). ChubBaits(bojlíz na tlouště). KarasBaits(bojlíz speciálně vyvinuté pro velké karasy obecné i stříbřité) a ihned po prosazení moderních trendů na pstruhovkách bude založeno SalmonidBaits´(oni trofejní lipani i pstruzi v revírech plavou ale muškaři ani vláčkaři je prostě neumí chytit).
Dokonce ani firmy z úplně jiných oborů nezůstaly pozada a vrhly se ukrojit si svůj kousek koláče: například firma BetonBaits produkuje vyjímečně odolné bojlíz z mixu 50:50(50 dílů cement + 50 dílu strouhanka- bezvaječné)- velcí kapři milují křupnutí kuličky CheewyPortland. Kapři před snáškou a po snášce potřebují vysoké množství minerálů a pro tyto příležitosti produkují obohacené bojlíz o vápník CalciBojlís(obsah KapříhoVápna doporučený dietologem na 15-30procent- třicetiprocentní bojlíz je označeno jako HiCalcium, 15ti procentní jsou LowCalcium), kapříVápno se těží na jedinečné lokalitě v jediném lomu na světě ..a proto se jedná o nedostatkovou prémiovou a zlatem vyvažovanou přísadu, vyhýbejte se levným nekolkovaným padělkům bez puncu pravého kapříhoVápna !!! CementBaits dosahuje na desetidílné Ričwortovy stupnice pro měření tvrdosti bojlíz trojciferných hodnot.
Enzymatické procesy probíhají všude možně a proto přišla jako vichřice nadějná firma SeptikBaits(s výrobky UrbanShit, JZDShit(kraví vepří a drůbeží enzimaticky přírodně upravené krmení- kapry velmi snadno stravitelné a podporující kaprům chuť k jídlu- extrémně urychluje kaprům trávení)), firemní barva bojlísků je hnědá a plastové rukavice přidávají ke každému balení. Firma KafilerBaits se spojila s pohřební službou a zajišťuje kaprařské pohřby (kaprař projde zařízením na přeměnu v nástrahu a může kolovat v kaprech i v posmrtném životě, příbuzní dostanou exkluzivní balení 5ti kil bojlísů v truhlovitém obalu/urně s výběrovým dekorem(mahagon bříza Javor) pro pozůstalé kapropřátele na rozlučkový rybolov na oblíbeném revíru(častokrát na stále rozkrmeném fleku kde kaprař vydechnul naposledy, bivak a lehátko lze pohřbít klasicky. (Poznámka redakce: v budoucnosti bude firma KafilerBaits čelit podezdření z rozpoutání epidemie nemoci Šílených kaprů a polibkem přenosné KapříChřipky H5N1K70 která si vyžádá mnoho a mnoho lidských životů).
Zakladatel firmičky ZwerimexBaits nám dokonce poskytl odpověď na otázku Jak vznikla vaše firma?: pan Zvěřina povídá: no tož to bylo tak. Častokrát se nám zkazilo nějaké to krmení pro zvířátka, veterina nám prošlé krmení nařizovala zlikvidovat za nemalý peníz ... a tak nás jednou s kamarádem napadlo, zvířatům se to zkrmit nedá, co kdyby sme to házeli do vody a ještě za to dostanem zaplaceno? Tak sme z jednoho pytle plesnivých granulí semleli bojlízMix, přidaly nějaký záprdky(kúli aminokyselinám čož kapry přitahuje)... testéra nám udělal Jojza odvedle z vesnice(on už měl nějaký šupíky nafocený) tak sme tam připsaly, že to ulovil na GranulPapagájBojlíz a objednávky sme nestíhaly vyřizovat takže včil už tam občas musíme mlít aji neprošlý krmivo což prodražuje výrobu. Edici Dipů rozmícháme v jogurtu nějaký ten exotický exkrement od svěřenců- na jaro frčí česnekovej DYP Chřestýší bobek a esenciální olej z kůžičky Gekona. Víte von je kapr taková chytrá ryba, že pozná co mu ve stravě chybí,..no a my mu to dodáme. A pane Zvěřina jíte vůbec kapry?: no od těch dob co vím čím je krmíme, tak jsem je jíst přestal, pro jistotu. Raději si dáme pěkný filet z pangasuise.
Přínos firmy Mek Donalds pro kaprařinu byl přelomový.. speciální kalorické bomby CarpBurgerBaits pomohli prolomit kapří rekord přes magických 50kg u šupináče a 80kg u lysce. A pak že to prý bez hormonů feromonů a chemie nejde, jde to, když se chce tak všechno jde, vše čistě na přírodní bázi. Genová laboratoř DonaldBaits již pracuje na GMO verzi kapra BigMekKárp, který dosáhne hranice 100 kg v pátém roce života, uniklé exemláře pravidelně zpestřují adrenalinem letní koupání lidem v Máchově jezeře , počet obětí zatím nebyl až tak vysoký a bude jistě vysoce vyvážen zážitky při zdolávání těchto nových sportovních objektů v budoucnu.
Očekává se nástup specializované firmy na malé kapry ... NásadákBajts, která se prosadí po schválení zákonu o certifikaci krmiva pro výkrm násadáků, jediné licencované povolené krmivo bude od této firmy. Cedulka použité krmné směsky bude zatlučena do země při výsadbě kaprů do revíru, hned vedle prodejního automatu s balíčky krmení. Po zaslání SMS s kódem NAcoMamChytat a čísla revíru obdržíte Sms kdy kolik a jakých kaprů bylo vysazeno a jaký druh krmiva si musíte sehnat. Premium SMS s vyšší sazbou kód KamMAmJitChytatKapry KodRegionu bude obsahovat informace kdy kam a kolik kaprů se doveze v nejbližších dnech (tajné termíny dosypávání).
PPS: Hledám pro letošní kapří sezónu sponzora za kterého bych mohl chytat jako TESTER, především bych rád testoval neodolatelné rychlochytací bojlíz, které žádný kapr nedokáže vyplivnout. Zatím chytám zdarma za KuKuBaits.
Zašlete mi kilové balení vašeho bojlísu: testovací podmínky účinosti budou pro všechny stejné: přijdu ráno k vodě, nahážu půl balení kuliček do vody, na dva pruty nastražím na jeden návazec vaše bojlíz, na druhý návazec 3 zrnka kukuřice ..a budu měřit čas za jak dlouho se na vaši kuličku chytne kapr a spočítám koeficient relativní úspěšnosti vůči kukuřici. Pokud se nechytne žádná ryba do 6ti hodin od nahození tak bude naúčtován poplatek 180Kč za zmařený čas.Pakliže se chytne ryba pouze podmírová poplatek se snižuje na 80Kč, pakliže bude ryba nadměrečná(kapr 45cm a větší) a nehájená doplatek je nulový. Pakliže se na vaši nástrahu uloví ryba nadstandartní (kapr 60cm a více), tak vám zdarma zašlu propagační fotografii pro použití k reklamě - standartně fotím rybu ve třech pozicích:
FotoFormát K1 - ryba oškrabaná s přiloženým metrem prutem a vaším balíčkem bojlíz,
FotoFormát K2 - ryba na firemní igelitce s balíčkem bojlís(ryba bude spát).
FotoFormát K3 - ryba oškrabaná při pouštěcí fotce ... jak odplouvá do hlubin(ryba jištěna háčkem v tlamičce aby neodplavala definitivně). nápis Plave zpět a podobně lze dodatečně doplnit ve fotošopu.
Komentář ke článku (10)
Kouzlo samoseku versus účinnost srkačky.
Samosekové montáže se od loňského roku staly nedílnou součástí mého rybářského arzenálu zbraní hromadného ničení na cílovou rybu Kapr a vedlejšího loveného rybouna Cejna Velkého.
Je to sice neetické, ale úkol zněl jasně: ulovit kapra a to čím většího tím lepšího. Až teprve s praxí dovedu ocenit delikátní vlastnosti tohoto nastražení, eliminace záběrů drobných ryb a když už bude záběr tak větší ryba zaručena. Opravdu velkým zklamáním pro mne byly komerční pelety typu halibut, pelety typu KrásaBaits jahoda a i pelety typu Chyť a Pusť rozpadavé mléčné CSL ... suma sumárum na tyhle komerčáky sem lapnul jednoho kapře(rybník plnej kapřů a přesto to nežraly), halibutka přelstila jednoho cejna(který ožužlával nejspíš to zrnko kukuřice použité jako zarážka pelety.. No abych to zkrátil, mimo háček sem úspěšně stražil zrnka kukuřice a úspěšně jsem otestoval pružinku pod háček(mikrospirálku obalenou těstem).
Vychvalované plovoucí imitace kukuřice se minuly účinkem úplně(nemám chemické lahvičky s elixíry života DIP Krakatice ani esence Vyzutý Jouda). Stejně mám ale takový pocit, že cejn a kapr patří do skupiny takzvaných sebevražedných druhů ryb, které nedají pokoj dokud nevisí na háčku, samosek nesamosek, prostě se jejich záběr nedá propásnout. Když jsem dal průběžku s krmítkem a na háček dvě tři zrnka kukuřice = chytl sem kapra, když sem dal nástrahu mimo háček= chytl sem kapra, když sem dal srkačku s medovkou= chytl sem kapra/cejna/plotici, nahodil sem feeder s několika červíky= chytil sem kapry/cejny. Ale to hraní si jehlou, zarážkami, chystání návazců, mikrokroužků atd.. to je trochu zábavy navíc, taková ta rybářská alchymie.
Mezi loňské velké úspěchy únikové montáže bych zařadil konečně prolomení cejního prokletí na řece. Cejny se mi totiž na řece zatím nedařilo ulovit a teprve 4-5 zrnek mimo háček a průběžné krmítko s bročkem 10 cm mi pomohlo k říčním lopatákům a dokonce i k říčním násadákům(3 kusy), stačilo jen sypnout mraženou kukuřici a sledovat až se začnou šnůry šponovat souvislým tahem, žádný nervování nad špičkou feederu jak rozeznat drbkání plotice od drbkání cejna a zároveň se obávat kdy kapr náhlým tahem vytrhne feeder z vidliček do řeky(zapnutý baitruner to prostě jistí).
Nechápu proč je některým rybářům trnem v oku srkačka, když kapraři používají defakto stejný princip navíc daleko účinější. Že by závist, že u srkačky se nemusí používat žádná rovnátka, zarážky, kombinované návazce, InLine olova.. a že to funguje rychleji na veškerý kaprovitý sortiment revíru? Používal jsem i srkačku s kaprovým samosekovým návazcem.. a kapr se taky chytnul- Na bagrování cejnů je srkajda neocenitelný vynález. Ono jestli se skoro stejná věc nazve method feeder krmítko, nebo srkačka, princip je stejný a ryby to potvrdí.
Co mne opravdu brzo začlo štvát, tak neustále dávat nové nástrahy(kukuřici plotice dovedou ozobat i bez samozáseku a záběru) a pokaždé vyndávat jehlu, vrtat se s navlékáním titěrné zarážky(zarážka se mi docela často při záběru stratila), halibut peletu ryby z háčku ozobaly i se zarážkou. Jelikož sem neznal nekonečnou zarážku(Korum) tak vcelku brzo sem zkoušel vyrobit nekonečnou zarážku z kousku bambusového párátka, pak malý háčíček místo smyčky na zarážku(funguje)-háčkem napíchnu několik zrnek za sebou, provléknu je a do posledního zrnka zarazím háček aby se ryba napíchnula na větší háček nad tím teprve když nacucne celý snopek zrnek(to jest nástraha počká na větší rybu).
Dokud na svazovkách nebude dodefinován zákaz používání systému samoseku... tož na těžbu svazokaprů mi určitě tato technika bude dobrá i následujících sezónách, ono je rozdíl vybírat si kapra do vezírku se dvou tří mírových za vycházku.. nebo s osmi či deseti. Větší výběr= větší kapří řízky a o jednoho svazokapra v revíru méně, kterej už víc nedoroste.
Jsou totiž rybáři(není jich málo), co nepotřebují ke štěstí chytat furt stejný ryby pořád dokola, což kapr před nasrknutím kukuřice jaksi nemá možnost zjistit a na břehu je už pro něj pozdě. Je taktéž třeba si uvědomit že cílený lov trofejních ryb je nutné spojit s cíleným pouštěním trofejních ryb= protože díky samosekovým montážím ta ryba již nemá žádnou šanci a lovci trofejních ryb ty ryby pouští pro sebe, aby měli co chytat i příští rok. Bobkař pouštět nemusí protože pro něj je BigCarp vyloženě náhodným úlovkem a selekcí násadáků poskytuje možnost těm několika málo přeživším násadákům dorůst do bojlíz velikosti.
Závěrem : samosek mění rybařinu z "stihnu záběr a co mi zabere" na "počkám až se mi tam něco pověsí/chytne samo a bude to velkej nebo malej kapr?".
Jak jsem začal chytat a brát kapry I.
Hodně dlouhou dobu mojí rybařiny pro mne bylo ulovení kapra sváteční záležitostí, na jaře jsem dicky jezdíval na plotice na řeku nad přehradou, pak hopla na potok na pstruhy, občas na místní krcálky se pobavit s hrouzky plotičkamy a malými kapříky(vysazovali se kdysi kapři 20-33cm a lapnout v záplavě malých mírového(to jest macka 36-39cm) bylo umění. Samozdřejmě sem nevěděl kde sehnat šrot(ani sem netušil co to ten šrot vlastně je). Krmítko bylo pojem neznámý a recept na lisovaný rohlík byl taktéž tajemství numero uno. Začátkem června jsem se každoročně těšil na tloušťovačku( ano .na třešně se dají chytat tloušti). Pak bylo zahájení dravců a to už jsem obletoval rybníky a řeky s vláčkařskou výbavou zanedbávaje cejny kapry , čili žádný div když jsem tehdá měl ročně 3-6kapříků.
Jak šel čas tak jedno léto pěkně zapršelo (červenco-srpnová povodeň v roce 1997), oblíbené úseky mimopstruhovo-pstruhové říčky zmizely na dně přehrady a můj jarněploticový revír byl vyškrtnut ze seznamu revírů.
Poskočilo pár let a zmizelý úsek říčky se stal štičím rájem na zemi, sem tam někde povyskočil ve vlnách kapřík ale mé snahy na obrovské vodě nenesly ovoce( občas plotice a šlus). První kapří záběr přišel při snaze lapit okouna na rousnici na položenou, zabloudil jsem do neprozkoumané zátoky, nahodil na splávek a druhý prut na těžko a vysedával u nehybných čihátek v květnovém slunci. Do dvouhodinkách nicnedělání se čihátko přilepilo k prutu a brzda na MK110 zběsile vrčela. Zdolávání po chvilce nabralo směr břeh a jak na potvoru se můj první obří přehradní kapr(vysoký lysec odhadem skoro padesát cm) se cca dva metry před podběrákem vysmeknul z háčku. Shodou okolností se mi cca za hodinku povedlo na splávek zapřáhnout 36cm lysečka ale další záběr již nepřišel.
Průlom nastal objevem kukuřice jako nástrahy a krmítka zvaného srkačka taktéž notně podpořen dostupností pšeničného a kukuřičného šrotu v pětikilových baleních. Kyblíček primalexový, namíchat kouzelnou směsku těsta a šuplá s tím do hlubin a trpělivě čekat na ciknutí policajta do prutu. Kapříků na břehu začlo přibývat, ovšem úměrně tomu začlo ubývat krmítek (olověných, drátěných, skrkaček a vůbec všeho, pařezy a kamení si vybíraly svoji daň). Naučil jsem se napařit a slisovat rohlík, postupně i alchymii poměru strouhanky a dalších složek krmení, vhodně použít nástrahu odolnou ploticím a cejnům. No zkrátka se začlo blýskat na lepší časy :) červnové tloušťování nahradily výpravy na přehradu na kapříky a cejny (notně podpořené zařazením tlouště mezi jarně hájené ryby 16.3-15.6).
Přelom č 2 nastal objevem kouzla anglického splávku (wagler=angličák pro mne jedno jest). Památná slova kolegy "pohoď si to trochu u břehu šrotem a uvidíš že kapra chytneš" bych vytesal do kamene. Tož sem pohodil kousek od břehu, přihazoval po troškách, plotičky ozobávaly ozobávaly, vystřídány hejnkem cejnků když v tom angličák vyskočil celý z vody, položil se na hladinu a pomaličku rozvážně si to namířil do hlubin. Přiseknutí a přetahování skončilo pěkným přes dvě kila vážícím šupináčem. Hodinku po něm následovala podobně veliká lysá ryba a bylo odchytáno. Pak již odchytat(2ks kapr mírový do vezírku) nebyl zázrak, ale obvyklá rutina. Trocha tréningu a roční kapří zůčtování škobrtnulo na pětačtiřicítce cca dvoukilových kapříků(onu extra sezónu nazývám kapřím zlomem). Následující zima byla jaksi mírná či co a jarní kapři neskutečně tuční, což se odrazilo v poptávce a kapr začal být na stole nevítaným hostem. Technika vypilovaná zabírá i na dalších revírech podpořeno zvýšeným vysazováním(kapr všude) takže se v současnosti snažím držet s kaprama zkrátka a nebrat jich vícero jak 20-25ks ročně a dávám prostor i jiným rybám. Tohoto snížení četnosti se mi podařilo dosáhnout tak, že si beru za vycházku třeba jen jednoho kapříka místo předchozích dvou(pokud braly) a když to vypadá nadějně tak i tu pětačtiřicítku pustím ať si ještě chvilku poplave(když je třeba pohublý nebo se mi zdá malej).
Co tak sleduji neúspěšné kolegy rybáře tak mají několik společných znaků, říkám jim skrblíci. Jejich snahy mi přehazovat udice mařím krmením štěrkem a blátem, ať si nahazují na fiktivní krmné místo a neotravují mne na skutečném zakrmeném fleku. Naštestí tyhle incidenty nejsou zase tak časté. Hold když se šetří na nepravým místě, tak se sedí u vody bez potahu.
Takže chytání kapra nakonec není žádná věda, a když nějaký šupinatý vysavač trumbera natrefí v nesprávnou chvíli na moji nástrahu, zahraje si rybářskou loterii "co s ním, do vodičky nebo do vezírku?".