Šmudlův deník o mřenkách.

Dobrý den, ráda bych se vám představila. Já jsem svazoštička Karolína a letos se mi podařilo vyrůst na úctyhodných 42centimetrů.

Je květen tak se ráda vyhřívám nad pařezem, který mi slouží jako základna odkud vyrážím prohánět plotičky okounky. Vyrostla jsem v části revíru kde se nesmělo chytat a pařez se mi povedlo obsadit, když předchozí štičí konkurentka v předvánočním shonu sezobla nastraženou rybku pod kačou (a tož ale žádní svědci u toho nebyly a pařez mlčí) a co může vědět mladá štička o tom jak to na světě chodívá.  Jako správná štika jsem zvědavá a velmi se mi zalíbilo číhat na neopatrné rybky nad hromádkami krmení, které občas spadnou z nebe. Docela často se u hromádky začne zběsile a neodolatelně třepat plotička a cestuje bláznivě ke břehu, už dvakrát se mi zdařilo takto potrefenou plotičku dohnat a slupnout, kdo by to ale řekl že se potrefená plotička bude tak úporně přetahovat, teprve když jsem zlostně zatřepala hlavou tak plotička přetahování vzdala.

 Uběhlo několik týdnů a v kalendáři mi to hlásí, brzo bude svátek štik candátů jupí budem s kapříkama oslavovat 16tého června. Nachystám pod pařezem hostinu a bude pařba. Patnáctého června jsem ani nemohla usnout netrpělivostí, jak se mi vydaří první oslava.
 A je to tady, pomaličku svítá a štičí svátek začíná. Jako prvního gratulanta jsem dostala ŠhadRap v délce 9ti centimetrů v barvě Firetiger, krásný dárek taková exotika. S radostí jsem si s ním zazápasila a po chvilce pošťuchování peánem jsem opět rejdila ve svém živlu. Do večera mi přišlo pogratulovat k svátku ještě šest rybářů a byla sem z toho celá umordovaná, docela dřina ty rybí svátky.
 Sedmáctého června se mi ani nechtělo ráno vstávat, čelisti oteklé, jeden žaberní oblouk natržený a levý bok trochu sedřený od šupin (to jsem si udělala sama poskakováním po šutrech při jedné rybářské gratulaci, rybáři totiž chvíli trvalo než našel v batohu foták aby si mne přeměřil a vyfotil). Aspoň už po včerejšku vím, že už mi do míry zbývají jenom tři centimetry. Musím pořádně papat ať rybáře nezklamu (doufám že až mi přijdou rybáři příští rok znovu gratulovat, že už budu mírová)
.

.

.

.

.

Uplynulo několik dlouhých týdnů a svazoštička Karolína již za pařezem nečíhá, rybářští gratulanti marně sledují špičku prutu kdy přijde toužebně očekávané drcnutí do nástrahy. Karolínku si ugratulovali k smrti, ta už do míry nedoroste.
 Zdravím kolegy ultralajtisty s jejich mikromrdkama a hlavně nezapomeňte pogratulovat co největšímu počtu juvenilních svazodravčíků, vlasec 0,08mm je úplně nejsuprovější aby jsi si dostatečně zazdolávali(na kilový až dvoukilový parmy výborná volba, Bachy doporučuje). No a kolegům rybičkářům s potěrem pod kačou posílám též srdečné pozdravy, cigaretka to jistí a trojháky bez lanka čupr skvělá volba na štiku. Nemusíte mít obavu, já si těch pár svazookounků co přesáhnou 15 centimetrů už nějak na podzim dochytám, aby v revíru neoxidovali zbytečně a nebylo jim tam smutno a aspoň mi štíhlata nekoušou twistříky.

Spolehlivé způsoby jak zbytečně zmařit dravce:

• trojháček bez lanka s rybkou a sešít jícen(štika to uhryzne).
• přívlač s trojháčkovou nástrahou na teňoučkém vlasci(nejlépe bez lanka(sešít tlamu a utrhnout)).
• dolování háčku zažrané štičce z útrob(jednoháček ustřihněte a ryba si s tím poradí- páčením ji zabijete).
• Podměrečné dravce co nejdůkladněji na břehu nechat skákat po šutrech a patřičně obalit štěrkem  a pískem(ona ta ryba pak neklouže a lépe se jí vytahují háčky při pěti až desetiminutovém vyháčkování), peán je naprosto zbytečná věc.