Šmudlův deník o mřenkách.

Mezi širokou rybářskou veřejností kolují fámy , dohady a mystifikace ohledně říčních druhů ryb. Počínaje plnými vezírky bělic nasekaných drůbeži, miliony kostí, hrůzostrašné historky jak lovit z hrdla vzpříčenou kost a zásah chirurga atd atd.

Nevěřte rybáři, který nazve šupinatou rybku nevelkého rozměru Bělicí- bělice je plotice,ouklej,perlín,ostroretka,podoustev, cejnek ...malej bolen, jesen, tloušť, proudník- skoro by se dalo říct že všecko co není "Kapr štika candát" je bělice.

Ohledně parmy koluje fáma o jedovatosti jiker- tuhle ověřovat nebudu. Fámu o milionu kostí lze vyvrátit vcelku jednoduše. Parma má kostí tak cca stejně jako kapr, akorát při velikosti 40+cm(málo cm nad lovnou míru) budou adekvátně nevelké(takovéhle vyžlata prý dědkové melou do karbenátků). Ryba která má už nějaké rozměry za které se není třeba stydět..to jest tak cca 50cm a více(platí to i pro Bolena) se kosti nemusí hledat s lupou nebo pod mikroskopem ,, riziko je značně sníženo. U nás v řece když se chytne parma tak je buď hodně malá, nebo je to opravdu slušná ryba 50-55-60centimetrů, ostroretky obdobně(když už je tak mívá 40cm a víc). Na malé rybě jsou malé kosti= buď vyléčit octem nebo nechat vyrůst.
Kolují nějaké výzkumy ohledně koncentrace rizikových složek v dlouhověkých rybách, v tomto bych se držel zdravého selského rozumu a ryby z kontaminovaných revírů se obecně nedoporučuje konzumovat v míře větší než malé (ryba z kanálu se prostě domů nebere). Méně kontaminovaná bude ryba mladší, ryba nedravá oproti rybě dravé (candáta okouna štiku lidi nepustí ani chyceného v chladící věži jaderné elektrárny ... ale cejna z relativně čisté Vltavy hodí do křoví).

Prostě parma je ryba jako každá jiná a logicky na udici bojuje podstatně více jako ouklej, s kaprem násadákem stejné hmotnostní kategorie si může podat ruce, rozhodně se nenechá přivláčet ke břehu jako sáňky (jako to dělá zaseknutý cejn). Na větší ryby se hodí přitvrdit návazec, kmen .. minimálně po první či druhé utržené rybě (ta moje měla v tlamě nedávno utržený háček cizího rybáře v zanícené ráně, háček velikosti 18-20 na oukleje).

Moje obecné postřehy, oškrábat parmu je určitě lepší nezaschnutou(zaschlé šupiny nejdou dobře z žádné ryby), taktéž není dobré ji nechat nevykuchanou zapařit hezky v igelitce na sluníčku několik hodin, čili vezírek -- nebo ulovené rybě ukončit trápení a záhy se sebrat a jít od vody .. nebo ji pustit a ušetřit si práci se zpracováním a zachránit tím další generace i světový mír.
Rozhodně tento článeček Parma v detailu, neberte jako nabádání ke kilnutí každé mírové parmy kterou chytíte. Rybu kterou si berete, musíte umět zpracovat, takže je nesmyslné brát každou šupinu jenom proto, "že to má míru". Na zavináče je rychlejší si nachytat kýbl plotic nebo tlouštů cejnů, karasů stříbřitých atd.

Špatný kuchař dovede udělat i z delikatesy univerzální hnědou omáčku a na každou rybu existuje vhodný způsob zpracování.

Ryba na obrázcích k ilustraci = 58cm a 1.5kilogramu (taková normální čudla běžné velikosti-takovýhle beru když se zadaří jednu i dva kusy během dvou let). I přes čtiřletou masáž Mrkem si stále jakokoliv rybu vezmu když se mi chce (hezkou naštvávací fotku u vody na památku sem teda dřív nedělal).