Blízké setkání s červeným seznamem ohrožených druhů ryb.
šestadvacátého října toho roku sem si zašel zachytat na fídříka k řece, v očekávání tučného proudíka nebo statné ostroretky a s nadějí na kapříka násadáka. Člověk by řekl, takový hezký den, třeba by něco mohlo zabrat.
Po výběru místa, namíchání krmení a rozbalení fidlátek jsem do řeky nalupal několik koulí žrádla, zaklipoval oba fídry. Jeden byl určený na rybu domácí se samosekem a třemi zrnky plechovkové kukuřice pod háčkem. druhý jsem zvolil klasický fídrosamosek na průběžku, malý ostrý háček a červíky na něm.
Netrvalo dlouho a první proudník se přihlásil na břehu. Rybolov trošičku znepříjemňovalo plovoucí listí po hladině, přece jenom už vypadá že je podzim a zima vystrčila také růžky. Časteji jsem přehazoval a druhého prutu si raději nevšímal, kapr by se jistě ohlásil lomcovákem. Po šestém proudníkovi v síťce se toho již moc nedělo a se soumrakem bylo na čase začít přemýšlet o odchodu. Červíky na háčku jsem vylepšil kouskem rohlíku. Když vtom se to stalo:
Při přehazování udice se na konci vlasce něco zatřepalo a dle tahu to byl slušný kousek. Podběrák byl nachystán a připraven na očekávaného kapříka. Odpor ryby byl takový velice pasivní, občas šplouchanec na hladině a u břehu ve světle čelovky vykoukla obrovská plotice - Jelec Jesen a pořádný.
Kdysi jsem chytl malého kolem třiceti centimetrů, tohle byl druhý. Měření vážení ukázalo solidních 49centimetrů a hmotnost přes 1,5kilogramu. Fotečku na památku, neb není fotka=není ryba. Mníka se třeba taky někdy podaří chytnout- toho jsem lapnul jen v miniaturní velikosti, ale agregátem jich lze nalovit docela dost. Třeba se poštěstí i ten mník, ve vodě jsou.