Jak se naučit pouštět ryby.
Když jsem byl malý rybář, tak sem to měl jednoduché. Moc ryb jsem nechytnul a když se povedl kapřík 36cm(1cm nad lovnou míru) tak to bylo radosti(mírového kapříka jsem chytl několikrát do roka). Okouna jsem chytnul jednoho za dva roky(podseknutý 25cm na splávek s kuličkou těsta). Se pstruhama/lipanama to bylo jinačí. Čím déle jsem chytal, tím více ryb se mi dařilo ulovit a postupem času jsem si začal vybírat (zvětšoval jsem si osobní lovné míry od kterých jsem si rybu vzal, u pstruhů jsem skončil na +-30cm, tlouště 30+, kapry cca 45cm (když berou tak pustím i padesátku).
Vzorem mi byli starší zkušení rybáři kteří ryb nachytat uměli hodně a taktéž nebrali každou čudlu co měla míru. Stále mám spoustu ryb, který prostě mírový nepouštím (pstruh lipan, okoun, štika candát) a zase na druhou stranu druhy ryb, který si vybírám nebo je lovím pro zábavu (ouklej, proudník, tloušť, kapr, cejn, plotice).
Kaprů se mi podařilo jednu vydařenou sezónu přežrat a zafungoval princip, čeho je moc toho je příliš. Takže už tak nějak vím kolik jakých ryb se u nás v rodině v pohodě a v klídku spotřebuje a nemám zapotřebí lovit extra všecko co se dá klepnout. Z toho taky vychází moje každoroční těžební plány (sadí se pořád stejně, ryby který rád lovím najdu každoročně plus mínus na stejným místě jako vloni .. a když se připlete na háček nějaká neočekávaná tak se zatím vždy nějaké řešení našlo (pustit nebo klepnout). Rybu kterou vím že se nespotřebuje tak pustím, ať udělá radost jinému rybáři.. Docela se mi daří lovit konkrétní druhy na které se chci zaměřit (řeknu si zajdu si chytit nějaký proudníky, tak jdu a nějaký si chytnu). Když jdu na vláčku tak vím že eventuální ulovená štika candát okoun půjde do sáčku (i ten kapr na twistr se tam vlezl) a tlouště když se mi nebude chtít tak můžu pustit. Při rybařině třeba chytám drobotinu a on ten kapřoun se stejně obvykle připlete, kdybych se snažil chytat jenom kapry tak si kolikrát moc nezachytám. Kaprařina když berou tak chytnu jednoho dva tři čtvrtého do vezírku (už tak nějak poznám jestli to má smysl ještě chytat a kdy být rád za první dva mírový a zbalit se a nečekat na kolosálního macka). Cílený výpravy na plotice končí většinou kyblíkem plotic, když jdu na cejny tak jdu na cejny to se nedá nic dělat.
A rozhodně je fajn, že nemusíme jako v Rakousku každou mírovou rybu klepnout a jít od vody (i když mít jistotu jít na pstruhy a do půl hodiny mít tři slušný kousky- to u nás asi v blízké budoucnosti nehrozí).
U vody vidím spousty kolegů rybářů s tu většími či menšími úspěchy, ale pouštěče rylísáky kterými se to na Mrku jenom hemží- takové tam nepotkávám (jak má někdo na udici a v podběráku kapra/štiku/candáta následuje procedura metr=vezírek-batoh-igelitka). Když chci vidět puštěnou mírovou rybu tak si ji musím jít pustit sám ze svého podběráku. Kolegové masaři taky dovedou rybu pustit (i takovou kterou já bych nepustil ani ve snu).
Ti okolo rybáři by určitě všichni rádi pouštěli až by se hory zelenaly, ale když nic nechytnou tak nemají tu možnost volby. Cejna plotičku hodí zpátky a čekají až najedou kapři, zatímco staří dobří praktikové důchodci nalupou za stejnou dobu několik cejnků na salát a mizí na babetě za obzorem s úsměvem na rtech. Je mi trošku líto rybářů pro které je 90 procent obsádky ryb v revíru "nežádoucích otravných a bezcenných" a jako jediné ryby uznávají pstruha granuláče, násadáka a chiméru candáta/štiku. Zažraného okouna kopnou do křoví, cejna zpátky obloukem do vody.
Jestli chodím k vodě pro ryby nebo na ryby asi není podstatné. Dokud mě ryby budou chutnat, bude legální si mírovou odnést, povolenka nebude stát 10 tisíc a nebudou mě u vody přepadávat loupežníci, budu si chytat vesele třeba až do důchodu. Jednoho krásnýho dne přijde omladina pro radu proč mě to tahá a jim to netahá, optám se jich jestli pouští .. a když odpoví špatně tak je pošlu do háje bez rady ať si poradí sami :) Tu totiž rady dostávají jenom správní rybáři .. a předpokládá se, že "nesprávní rybáři" neumí číst a dát si dvě a dvě dohromady.
PS. Rybu kterou chytíš již znova chytat nemusíš, když je dost veliká. Když dost veliká není tak ji pusť, třeba doroste. Pouštět se mají malé ryby a u těch velkých je to jedno, žádná ryba nežije navěky.
Pokud vám ryby nechutnají, tak se naučíte ryby pouštět velice snadno (na každou rybu existuje vhodný recept, ryby jsou totiž jedlé všechny narozdíl od hub a hříbků, akorát neexistují žádné pro vegetariány (sojový kapr atp)).
Pouštění ryb se nejlépe trénuje na rybách hojných(plevelných), pak na rybách podmírových a hájených(K70+,dravci).
Rybu kterou nechytíš nemusíš pouštět.
Je velkým omylem, že někoho násilím naučíte pouštět ryby z donucení. To se musí naučit každý sám, protože když chtít nebude z vnitřního přesvědčení (a kolem nikde nikdo) tak ulovená ryba doplave i na revíru Chyť a pusť.. když je motivace. Je taktéž otázkou jaký kdo má strop, kolik potřebuje chytnout ryb aby byl spokojený(saturace a nasycenost touhy po mase a co je navíc pak lze pustit- čím je kdo lepší rybář tím víc ryb chytne a je větší šance že jich chytne víc než se dá klepnout, prostě se málo sadí a rybáři pak musí brát to co je a nevymýšlet).