Kontakt

Rybaření je fajn zábava i užitečný koníček.

Rybu kterou nesežereš můžeš i pustit, ona stejně nakonec chcípne.

Mírná masařina v mezích zákona neškodí po malých dávkách v jakémkoliv množství.

Všechno co jste chtěli vědět o masařích a báli jste se zeptat, se zde dozvíte.

Povolenka jako permanentka/poukázka/lístek do tomboly?

V debatě s panem BuboBubo Výr velký vyplynula zajímavá věc.

Na slovensku si totiž 20 procent úspěšných rybářů přivlastní 80 procent všech ryb (což je logické, když špatný houbař v lese přehlédne nějaké houby a nenajde skoro nic, dobrý houbař ty opuštěné hříbky najde, což je ještě pravděpodobnější když špatný houbař vůbec do lesa nechodí). Otázka je kdo na koho doplácí. Chybí ty posbírané hříbky v lese?

Má dobrý houbař jít do lesa i za špatného počasí a doma sedícímu špatnému houbaři část úlovku donést aby se spravedlivě rozdělil o dary lesa? Aby si ten špatný houbař nepřipadal okradený? Za povolení sbírat houby platí dobrý i špatný houbař stejnou částku.. tak proč ten dobrý nasbírá i houby které patřily špatným houbařům? Má i špatný houbař právo na to najít nějaké houby nebo dokonce i hříbky nebo dokonce i praváka v lese kde se pravákům nedaří a rostou tam sporadicky?

Měl by dobrý houbař jakmile si nasbírá stanovenou kvótu hříbků opustit les? Čili v momentě kdy nasbírá hříbky ve větší hodnotě než je stanovená cena za povolení sbírat hříbky, hříbky nad cenu povolení nějak zdanit/doplatit, zkonfiskovat, rozdělit mezi neúspěšné houbaře?

Jedna věc je jistá, když chci chodit sbírat hříbky, musím si zakoupit povolení/povolenku sbírat hříbky (buď denní, týdenní, měsíční nebo roční).. každému dle potřeb. Někomu stačí sbírat hříbky den, jinému týden, kdo chodí častěji si pořídí roční povolení na hříbky. Součástí pravidel houbařiny je dané kdy kolik jakých hříbků můžu nasbírat a jakým způsobem (třeba v dubnu nesmím sbírat hříbky s dioptrickými brýlemi) a sucho hříbky rostou až koncem srpna. Je daná velikost košíku na den, revíry ve kterých je možno sbírat.. a tím to asi tak hasne. Pro vzácné hříbky jsou dokonce  někde i stanovené limity, kvóty po jejichž vyčerpání si hříbkolovec musí/měl by zakoupit další povolení (pokud mu dané množství nestačí).

Počet hříbků v lese je znám a je konečný, hustota hříbků je taktéž daná, hříbek který někdo utrhne/pošlape/(sežerou slimáci) tam již na dalšího hříbkolovce nezůstane. Když hříbkolovec žádný hříbek nenajde, nelze tuto skutečnost reklamovat, žádat kompenzaci, finanční úlevu. Povolení je jen na to že může sbírat hříbky, jistotu že najde nezaručí nikdo. Zase ale platí, že kdo se snaží a hledá a umí, ten hříbek najde (tu více či méně.. ale nějaké najde). Když někomu stačí se pokochat a hříbek si po nalezení vyfotí, zahrne trávou aby ho další nenalezl, tak má spoustu hezkých fotek hříbečků, pociťuje jistou spokojenost z úspěšného hledání (dokázal najít všechny praváky ve svém rajónu) a prázdný košíček.
Když někdo pozdě vstane a již před ním někdo hříbky hledal, musí se víc koukat a chodit než najde místečko kde ještě nikdo před ním neposbíral všechny hříbky, nebo vzít zavděk růžovkami, holubinkami, ryzci a jinými houbami které mu tam ostatní houbaři nechali, těch cenných žádaných hříbků pro všechny prostě nevyroste dostatek.

Pan Výr by si asi představoval rozdílné ceny permanentek/vstupenek do lesa, podle toho kdo kolikrát na hříbky chodí a kolik jakých hříbků nasbírá a zároveň jistotu že nasbírá každý houbař.. i ten který prostě nenajde ani vrata od stodoly. Připadá si slepý houbař okradený že toho moc nenašel? Však nikdo ho povolení kupovat nenutí..a když si povolenku koupil tak na hříbky mohl chodit stejně často jako jiný houbaři, při vynaložení snahy a píle by výsledky dosáhnul.

Kdyby chtěl mít jistotu, tak vezme peníze a jde na trh kde si hříbky koupí. Lístek do tomboly je jednorázová záležitost a výherní automaty pro houbaře neexistují. A tak houbaři kupují povolení houbařit, protože je houbaření baví a kdo se snaží hříbky najde, závidí si jeden druhému výsledky, sledují se stopují, vykrádají si nejlepší fleky .. ale to je asi tak všechno co s tím můžou dělat.

Kontrola kdo kolik jakých hříbků si odnesl, kdyby si měl kupovat hříbky které nalezl je nereálná (to by s každým hříbkařem musel chodit i kontrolor (a čas kontrolora není zadarmo)) .. a samokontrola zapsat něco co musím pak zaplatit funguje jenom na ohrazeném písečku soukromých hříbkokoncentráků- i tam procházím před odchodem odbavením CheckPointem a ukrást něco není tak jednoduché.

Hřibaření je všelidová zábava, levná dostupná, za pár korun hoodně muziky, proto existuje dostatek hřibolovců a jedny neúspěšné nahrazují další.. a těch úspěšných vždycky bude podstatně méně než těch smolařů. Ve svazolovu si nekupuji poukázku na X kg něčeho.. ale platím za možnost 365 dní chodit k vodě a že se tam něco nasype.. do toho společného rybníčku kde má každý stejnou šanci vyhrát.. když se bude snažit. I ten kdo se moc nesnaží si ten lístek koupí, protože bez lístku tam prostě nemůže.

Kdo chodí často na fotbal, má permanentku.. když nechodí, tak gólů v přímém přenosu moc neuvidí.. a záruku že každý zápas na který půjde bude dobrý.. tu mu taky nikdo nedá. Chci vidět góly = musím chodit i na špatné zápasy nebo vyběhnout na hřiště a ten gól tam kopnout.

Když už něco dělat jinak, tak zpoplatnit každou ulovenou rybu a každou vycházku (hodně chodíš = hodně zaplatíš, hodně toho chytneš = hodně toho zaplatíš), za puštěnou rybu zaplatíš polovinu ceny ponechané (pomačkaný rozbalený ožužlaný zboží se musí vyhodit nebo dát slevu jinak shnije), nebo dát paušál s daným počtem vycházek, vyčerpáš si kartu= sedět doma nebo jít natankovat.

 Špatný houbař na sobě asi bude muset zapracovat a víc se snažit, buď lépe chytat, nebo častěji chodit, nebo chodit na lepší revíry v lepší dobu (což zřejmě dělají ti lepší houbaři právě teď a tím jsou vždy o krok napřed). A nezapomenout, že mnoho lovců= zajícova smrt. Dojdou-li zajíci, dá se střílet do krtků, myší, holubů... i to běhání po úplně vystříleným lese má mnoho příznivců= jogging se tomu říká(i cesta může být cíl).

Lovu zdar a snažte se, aby jste nemuseli hledat výmluvy, proč ten druhý má a mě koza chcípla. Vždycky někdo bude patřit mezi těch 20 úspěšných procent a někdo mezi ty co to "sponzorují". Každý to máme ve vlastních rukách a někam patřit musíme. Nechci sponzorovat = vystoupím, nezaplatím= nesponzoruji = sem spokojený. Sponzoruji a přesto jsem spokojený = zaplatím a jsem spokojený i nadále.

PS. výr sice chtěl naznačit, že si beru víc než dávám (no je fakt že nachytám víc ryb než stojí povolenka, ale ani můj čas není zadarmo a čím dražší povolenka, tím budu muset těch ryb nachytat víc - aby se mi to "jako vyplatilo".. což se rozhodně nevyplatí, v kaprech si vezmu z vody jenom tolik kolik jsem zaplatil - 2500Kč/100Kč za 2 kg kapra= chytnu si 25 kaprů a všichni jsme spokojení).

 

 

Komentář ke článku (0)