Šmudlův deník o mřenkách.

Jednoho krásnýho dne mi kamarád doporučil nějaký rybářský server se slovy "Ty chytáš takový krásný ryby o kterých se mi ani nesnilo ...". Tož sem se přihlásil zaregistroval, četl moudra jak se rybám na kobylku dostat. Akorát jednu věc mi kamarád zapomněl říct, na Mrku se půšťá, a kdo nepůštá ten chčije proti proudu.

Jako čas běžel pohodička, začlo jaro sezóna, tož sem vytáhnul pruty a šel k vodě na ryby, foták do báglu, pěnkavy zpívaly komáři neštípali, nikde nikdo, pohoda a krása na tom světě. Vyfotil sem ježka a kapříka lysce co mi zabral před zavíračkou. Tož sem sa pochlubil v téj rubrice na chlubení (Moj Lof se jmenuje.. prý výkladní skříň).. jo dobrý pohodička. Jak se oteplilo sem natrefil na mělčince na hejnko stříbrňáků(zavlečená ryba plevel první kategorie- dovezení s násadákama), lapnul sem si čtiři kousky(43-45cm), nějaký pustil, blýsknul na památku, pochlubil se jak se mi zadařilo .. pak to přišlo jako blesk z čistého nebe (nahoře se mi rozsvítila červená kontrolka Reakce.v Plkárně, kdosi mi cosi píše) .... že prý trofejní ryby by se zabíjet neměli(copyrajt Moravadream). Jejda copak jsem to udělal za hřích, když těch trofejních ryb jsem druhý den chytil 8kusů(8 karasů 45cm+cca 10ks menších(30-40cm)- vzal jsem si pouze 2ks a na přemlouvání kamaráda který půštá pustil "trofejního lysce 55cm". To jaro si pořád moc dobře pamatuji, krásně brali na angličáka úhoři(chytl sem jich ten rok 15ks), na štiky se taky dobře urodilo. A že sem se občas pochlubil, tak úměrně přibývalo těch červených vykřičníků (málokdy tam bylo něco hezkého).

Pak Martin vymyslel skvělou věc, komentáře k fotografiím. Dvířka do pandořiny skříňky nenávisti a zloby, co dřímalo pod povrchem se prodralo skulinou na světlo boží. Z komentářů vylezli dosud neznámí kamarádi (FanKlub), kteří mi nezapomněli povinšovat přáníčky pomalu ke každé rybě, kterou jsem chytil. Že fotím jako prase jsem netušil, protože jako prase fotím již dvacet roků a hezké fotky prostě nemám (respektive hezké ryby fotím, ale mrtvé, výřadovky atp), teprve po důkladné masáži jsem to pochopil, že musím fotit hezčeji (že nesmím fotit rybu kterou si vezmu, ale rybu kterou pustím, rybu kterou si vezmu vyfotit nesmím protože žrádlo se nefotí, že živou rybu kterou fotím a válím ji po trávě/hlíně/kamení a pustím vyfotit můžu a budu za to pochválen, za živou rybu kterou dovezu domů a položím ji na hladké linoleum kde ji vyfotím a hodím do jezírka dostanu kartáč za porušování pravidel ... jo tož fajn, vzal jsem na vědomí, že živou rybu fotit nedokážu bez trápení, tak fotím mrtvé ryby (opět bohužel ty které si vezmu a sežeru).. ovšem fotit mrtvou rybu je v pořádku a v souladu s tehdejšími pravidly.

Tak si chytám, občas něco blejsknu, komentářů typu "Chcípni udav se kostí v krku.... zmrde atd atd" přibejvá. Začal ve mě hlodat červíček nejistoty, že bych byl špatný rybář? Chytám malé ryby nebo moc velké, vzácné? Kde se bere ta zloba a hněv v těch lidech? .. Na tuto otázku mi dokonce odpověděl nějaký MrkMan ... řekl mi že mě tu nemají lidi rádi, protože jim beru jejich hračky (Rybu kterou já chytnu a vyfotím, oni už bohužel chytit a omatlávat a opusinkovávat nemůžou a musí si chytnout jinou, kterou když pustí tak já druhý den přijdu a tu jejich rybu chytím a odnesu.. nebo ji odnese někdo jiný podobný prevít ..... Tehdy mi teprve došlo, že jsem masař, že ryby chytám proto to, abych je odnesl a ne proto, aby se mojí rybou mohli potěšit spousty dalších kolegů, kteří nemají na ryby takové štěstí. Logické, když já mám štěstí tak oni mají smůlu. Kdo dřív přijde ten dřív chytá.

Proč závidět kolegům u kterých je vidět, že jim ryby berou a že si nějakou rybu odnesli domů? Jednou berou jim, jednou berou mě, to je život loterie. Nechytím rybu svět se nezboří, když ryby neberou tak jedu jinam na jiný revír.
Po nějakém čase Martin vymyslel další skvělou věc, ke komentářům přidal možnost dávat Líbí Nelíbí a úplně skvělá věc když na základě poměru Líbí Nelíbí zavedl pravidlo aby mohl mazat moje "závadné hnusné příspěvky" a závadné hnusné fotky (které bohužel do té doby žádným psaným pravidlům neodporovali).  Tak přibývalo geometrickou řadou nelíbíček a vyplula další zajímavá věc- jsou to jedni a ti samí lidé, kteří opakovaně klikají klikají pro dobrý pocit boje proti "něčemu špatnému".  To něco špatné jsem já, to co představuji, zhouba  a hrozba pro každý revír kam šlápnu tam sto let ryby nerostou. Opět jsem si položil otázku "co dělám špatně? Chytám snad podmírové ryby, beru si deset kaprů za vycházku, chytám dravce v dubnu, non Stop, pstruhy na pstruhovce na žížalu? No nechytám, držím se rybářského řádu a když mi to sem tam uklouzne tož se tím jak blbec nechlubím. Povolenku mi nikdo nesebral, nebylo za co. I já chci mít na rybách klid a pohodu, a to se nejlépe zajistí když dodržuji co je psané a nemusím se klepat jak Alík, jestli vyleze z křoví porybný a skásne mě za nahozenou rybičku v květnu.

To , že lidem vadí dodržování rybářského řádu a vylívají si frustraci na mě? Že se můžou dva kapři za den, šest za týden, deset za měsíc je špatně? Že se může čtiřicet ryb na povolenku za rok a já se do toho limitu vlezu a stačí mi to ke spokojenosti? Rybářský řád je dobrý, umožňuje rybolov docela svobodně, omezení jsou ve prospěch ryb, abychom měli co chytat po celý rok. Dokonce i rylísákovi umožňuje poraněnou rybu klepnout/darovat kolegovi/mamince/dědečkovi/sousedovi a pokud chce rybu pustit tak mu to nikdo nezakazuje (dokonce i na pstruhovce když se nikdo nedívá, lze porušit a pustit zpět okouna tlouště když máte pocit, že do té vody patří).
Vážíme si toho, že na vodách s K70 za zády neběhá agent RS a po ulovení hájené ryby Kapra 75cm nesebere povolenku za nedodržení okamžitého puštění hájené ryby zpět (5-10-15ti minutové šaškárny při focení,sakování atd)? Která pravidla lze beztrestně porušovat a která už ne?

Čím víc do mě páni rilísáci kopali, tím víc jsem je neměl rád. U vody se totiž takovým exotům vyhýbám na sto honů (ono jich naštěstí taky kolem vod moc nepobíhá - drtivá většina u vody jsou skoro stejní masaři jako já (berou co chytnou- naštěstí jim to mnohokrát nebere,tak si nemůžou vybírat lepší ryby). Začal jsem mít té masáže plné zuby, a experiment s fotkou se zvrtnul do neočekávaných krajin. Prohrabal jsem foták jestli tam nemám nějakou hezkou fotku (něco co se podobá standartu v ML).. našel sem tam kapra lysce 56cm foceného v ruce.. tož sem do ML dal hezkou fotku se "správným popisem" lovu .. příběh končil  zaklínadlem "Ryba puštěna". Ejhle copak se nestalo. Zaklínadlo zabralo a doposud zarputilí nepřátelé mě plácali pochvalně po ramenou. Jasně i ryba zneužitá k pokusu skončila na grilu (jak jinak bych u puštěné ryby věděl kolik přesně váží nafiletovaná). Co oči nevidí, to srdce nebolí. Dalším sociologickým experimentem byl sumec(toho sem chytl dříve, akorát se dosud nepochlubil).. Admin však chytře prokoul lest a provokaci a fotku máznul aplikací nového pravidla(co má hodně nelíbí je škaredé). Chytře prokouknul i reálnou fotku posledního násadáka roku (lysec na igelitce s vánočním motivem). Nastal čas dimenze každá moje fotka=diagnostika provokace, mrtvá ryba= automaticky dvojnásobná provokace, každý můj zápis k čemukoliv= automaticky provokace, preventivně smazat bez uvedení důvodu (to funguje doposud, když se mažou zápisy aniž by se dotyční provinilec dozvěděl co vlastně udělal špatně, bez možnosti obhajoby a bez omluvy(i v případě že smazání bylo účelové zaujaté a motivované kdo-ví čím. Tečkou za touto epizodou byla pěkná fotka parmy s pravdivým příběhem, posazená do jiného časového úseku (na níž jsem chtěl dokázat že i když dám do ML hezký zápis s hezkou fotkou tak to bude špatně hodnoceno.. Někdo překroutil přepsal hezký zápis na domněnku a za snahu vrátit zápis zpět v původním znění jsem byl odměněn červenou kartou a nařčen z lhaní, testování adminů blablabla. Kdo bude rozhodovat o tom co je pravda co lež? Pocity osobní antipatie? Měl jsem toho tak akorát dost a prásknul dveřmi za bandou pokrytců (zrušil sem účet, zrušil blog, požádal o smazání fotek .šlus nazdar tečka). Respekt tolerance, slušné vychování prostě mnohým mým "virtuálním kamarádům" chybí. Ono se to lehce nadává za klávesnicí (někteří jedinci v tomto dosahují neuvěřitelné vytrvalosti- vymítání dábla nelze podcenit, akorát je otázkou kdo je ten ďábel zdali se klove do správně šedé vrány).

Ono stačí vzít nějakou parmu, nějakého candáta, štiku, pár plotiček, sem tam cejna, kapříka, hrozný prohřešek dva potočáci z mimopstruhovky a šedesátku kapra zavraždit v přímým přenosu.. takový věci se prostě neodpouštějí. Pak už nějaký hejnko ostroretek nebo velevzácných proudníků, ono každýmu je líto nějaké jiné rybičky která doplavala, když tyhle rybky zná jenom z atlasu ryb našich vod. Objev Mrku je věta: "kdo zabije rybu aby ji sežral, ten nemá úctu k životu a zaslouží si dosmrti bezrybka" .. čili kdo z vás nikdy nezabil žádnou rybu (ať si do mě klidně hodí šutrem- nástražní se nepočítají). Neznám žádného dobrého rybáře, který by se nějakou rybu nevzal, superdobrý rybář překročí vrchol a místo co největších ryb si opět bere radši ty mladší a chutnější, než mu přestanou úplně chutnat, začne senilnět a začne pouštět úplně všecko, protože mu to nemá kdo oškrabat a uvařit ( Lenost v rybařině je největší ctnost, když už se ani na ty ryby nechce jít k vodě, stačí se jen koukat).

Super pokus byl po návratu dosáhnout stavu kdy prdnu ulovenou rybu a nedostanu žádný nelíbíčko,ani žádnej přitroublý zlý komentář (bude dobrý skóre,fotka se nesmaže, nebude důvod). Udělal jsem si statistiku největších nepřátel(zkopčit seznam, seřadit, kdo se vyskytoval vícekrát(recidivita=chronický nelíbič), toho odstřihnout. Chvilku to fungovalo, ticho na pěšince... Jenže lidi chtějí psát nenávistné komentáře, chcou klikat nelíbí, chtějí mít možnost vyštípat hnus, je fajn vidět u kapříka násadáka sto nelíbí, velice se spletli v tom že mě netěší dostávat ty nenávistné vzkazy, číst jejich výblitky, urážky. Pořád si myslím, že jsem dobrý rybář a mnohým mladým rybářům bych mohl být příkladem jak ryby lovit a přitom jim neškodit. Ale nejsem konkurence televizním vzorům, praxe u vody je o něčem úplně jiným než divadlo pro kameru.

Mrk by mě přijal do svých řad, ovšem až se naučím fotit správný věci, mlčet nebo mít ty správné názory.. a hlavně až budu s každým kamarád a všichni se tu budeme mít rádi až do skonání světa, u vody nebude bordel, nebudou tam žádní nesprávní rybáři a všude konečně bude spousta ryb který budeme donekonečna opíchávat supermontážema a produkovat miliardy stejných fotek. Když někomu řeknete že je blbec, tak on si o vás myslí obvykle totéž,  omluvit se nepřipadá v úvahu, chyby nedělá nikdo.

Hodně mě potěšilo, když se na mne bývalý zapřísáhlý nepřítel obrátil o radu jak likvidovat přemnožené ryby, protože já neradím jak pouštět ryby (tomu nerozumím) ale umím si poradit s každou čudlou (praxe praxe a praxe). Kam to povede nevím, uvidíme.

Zatím mě ještě baví chodit k vodě, zdraví celkem slouží (dokonce i to duševní) a  rybičky furt ve vodě plavou (kapřiky sypou), všecko v pořádku. Mějte se hezky a nezapomínejte na známé "Jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá".
Snad jsem nikoho nejmenoval, aby nevzniklo další bezvýznamné nedorozumění, srovnejte si každý v hlavě svoje svědomí (absenci svědomí zjistit nelze). 

Ačkoliv jsem severomoravák, tak se mi naskytla možnost výletu na proslavené Nové Mlýny Mušovské nádrže na okuknutí, pruty sem sebou nebral. Přes prostřední hráz sem měl možnost se projít už dříve, na spodní hrázi jsem byl prvně.

 Dyje jako hezká silná řeka dávala tušit fajn rybolov, ovšem hned na hrázi se mi naskytnul zajímavý pohled do zákulisí. Jedna kolonie kempařů se nacházela vlevo mezi stromečky, z dálky svítil příbytek z modré stavební plachty, obytné automobily po lese asi rozesela velká jarní voda. .. U hráze u přepadu se motalo hezké hejnko malých,menších a občas i větších kapříků, jako nahodil bych si, ale bylo to za cedulí a absence prutů by to neumožnila ani technicky. Rybáře sem široko daleko neviděl, ačkoliv počasí fajn, teplo, trošku vítr. Při procházce po hrázi směrem doprava jsem si povšimnul četných zatlučených cedulí s nápisem " Majetek obce XY, zákaz stání, táboření, stanování,biwakování .. Množství odpadků v okolí bylo asi dobře uklizeno, jenom na hrázi sem tam něco vyhodil příliv, oranžové kabely vedoucí kamsi do vody prý souvisejí s těžbou ropy či plynu, vrtné plošiny byly asi dobře maskovány. Za cedulemi se skrývala další žebrácká osada na evidentně velice neúrodném kusu pole, maringotka vedle maringotky ve stylu co dům dal, ob políčko vedle další pás slumových chatrčí a obydlí. Skoro bych řekl že na jižní moravě nebudou lidé trpět hladomorem a nebudou nuceni obývat obydlí na tak nízkém civilizačním stupni, asi jim pošlu nějakou humanitární pomoc. Třeba až příště přijedu na inspekci, bude k vidění i plovoucí vesnička ve stylu thajských plovoucích tržišť a městeček, příležitostí ke kulturnímu obohacení je stále ještě mnoho nevyčerpáno.

Pozorování ptactva bylo nepřínosné, jen rackové, holubi,nějaké kachny, kormoš žádný, cosi co přelétalo vypadalo na husu. Ale ta všudepřítomná bída a chudoba, to byl šok. Snad se obyvatelé vesniček dožijí jara, najdou si práci a časem snad i bydlení jako ve vyspělých zemích. Bulharsko hadra ... obec Bulhary byla ale pěkná civilizovaná(se zákazem podomního prodeje na ceduli na vjezdu).

Všem jihomoravákům kteří vyrostli v chatrči a dovedli se vypracovat přeji vše nejlepší. Martin Maták má doufám na Mlýnech lepší chajdu (alespoň se střechou z vlnitého plechu).

Komentář ke článku (8)

Tak se rok s rokem sešel a opět tu máme uzávěrku lovecké sezóny s bilancováním výsledků rekreačního rybaření.
Loni sem rybařinu celkem flákal což se odrazilo na nízkém koeficientu výtěžnosti, ovšem na druhou stranu nižší počet vycházek k vodě zvýšil koeficient efektivity lovu (laicky řečeno sem bral každou šupinu co měla míru, se tak dlouho přebírá až se přebere). ....... jasně dělám si srandu, přebírám přebírám ale tak nějak s rozumem(kapřounů sem teda mohl plácnout o pár víc než sem plácnul a mohl být metrák), plán těžby splněn v kaprech na 100 procent, v ploticích 100 procent,dravci 4ks= 130 procent standart, okouni nadstandart, plán proudník překročen o 300 procent, říční ryby ostrá parma decentně- když se nechodí k vodě tak se samy nenachytají.

 Loni se vcelku dobře projevil fenomén: Nenasadí se= nezachytá se. Svaz nám nějak zaspal a nenasypal celý léto, tož se taky jako celý léto nic moc nechytalo(my s kamarádama jsme teda jako něco nachytali, ale žádná hitparáda to nebyla). Na kačák se mi moc jezdit nechtělo se mačkat a přehazovat s dědkama z druhé strany rybníka tak sem jim násadáky nechal ať se o ně klidně pobijou(odtud sem si vzal akorát jednu štiku a čtyři kapry(dvakrát odchytaný)).

Článeček volně navazuje na minuloroční rekapitulaci složení úlovků a dává neznalým čtenářům možnost nahlédnout do mé povolenky a trochu se poučit jak se to dělá aby se něco nachytalo a vodu to zároveň moc nebolelo. Na ryby se musí chodit tam kde jsou a když tam jsou ... a taky se to musí trošku umět chytat .. a občas být i trpělivý a vytrvalý (když nejdou ráno, tak můžou jít v poledne a když nejdou ani v poledne tak můžou brát odpoledne nebo taky při soumraku .. a nebo taky až se setmí.. a když nejdou kapři tak třeba zrovna berou plotice.. no a když vidím okouny že loví rybičky tak se nebát jim tam mrsknout twistra nebo wobler. Pohrdání rybími druhy není zrovna dobrý recept na štěstí, každá rybka má něco do sebe.

Z používaných technik sem poměrně hodně zanedbával srkačku(úplně), málo času lov na splávek (kromě jarní těžby plotic a pár kapříků), hodně jsem odchytal s fídrama, docela dost ryb sem ulovil na metodfídrový krmítka(cejny kapry), takřka úplně sem se vybodnul na pelety bojlísy (kromě úspěšného experimentu s vlastním šrotovým bojlísem a jedním kaprem na halibutKrevetí peletu), velmi se mi zalíbili nekonečný zarážky(Quick cosi Korum), úplně jsem zavrhnul umělou plovoucí kukuřici a veškerý medovky a pufy sem nadrtil do krmítkovky(a doufám žádný už nekoupím, stejně jako doufám nekoupím žádný pelety ani bojlíz ani komerční krmítkovku - vyhozený prachy). Další nepoužívaná a vloni zanedbaná nástraha- pečivo, lisovaný pařený rohlík, všecko sem to valil na kukuřici (buď z partiklu vařenou, skleničkovou nebo mraženou nebo z plechovky) a na kupovaný masáky červíky. Při občasné vláčce přišel ke slovu slider(na štiky), hodně ryb na gumy-kopýtka,twistry a banja, pár na jigstreamera , woblerky, nenamočil sem rotačky a hauzrovy peříčka. Při lovu muškařením sem něco pochytal na lurky,suchou mušku(komárek),mokrou a velice málo na nymfy. Počet bezkontaktních vycházek (zero- bez záběrů a bez jediné šupiny na břehu) byl nízký 6-7krát(budu si asi značit).

Souhrn ulovených ryb:

Ze pstruhovky cca 22kg ryb(10ks kapř, nějaký plevel okounky tlouště,lipana, pár pstruhů), pěkná příroda, ryby bída s nouzí.

Z MPčka sem si odnesl :
bílá ryba: proudník 33ks 5kg, cejn 20ks 9kg,okoun 21ks/6kg,plotice 170ks/30kg,tloušť 8ks/3.9 kg,parma 1kus 1.6kg,ostrá 1kus 0,6kg= suma bělotiny 56kg.
Dravci: 2ks štika,2ks candát : 4,8kg
Kapř: 17ks/30,9kg (nejméně 15 bratelných ryb sem pustil).
Vycházek 80, bez úlovku sem od vody šel 43x, s ulovkem 37x. Kontrola RS 6x.

Komentář ke článku (0)

Je podzim až by člověk řekl že je fakt zima, tož na kapry nepůjdu, na plotice se mi nechce zmrzat,okouni mi v chladné vodě nestíhají dobírat moje rychle tažené nástrahy .... tož vyrazím na tlouště (ty chytat umím, a když něco umím chytat tak proč to nevyužít).

Vybral sem si část řeky kde vím, že se tlouštáci vyskytují a už sem jich tu hezkou řádku nakosil (prostě jdu a když najdu kde berou tak jich z tama pár vydloubnu). První zvolenou nástrahou byl malý twistřík kopýtkovitého tvaru( štíhloučký světlezelený Fishhunter 6cm na 4gramové hlavičce). Prohledávání hlubin skončilo u břehu zábleskem rybího těla, přepáleným zásekem a upálenou cca 40cm rybou s pírsingem). Tož sem hrábnul do krabice s nástrahama a vyhrábnul letité oškubané potrhané žluté  kopýtko na hlavičce, ryby nějakou aktivitu projevily a tudíž si nebudou vybírat na co je chytím, budou žrát to co jim tam hodím.

Správnost náhodného výběru nástrahy se projevila po cca deseti minutách několikanásobným dloubancem do špičky prutu a následné ztěžknutí sem proměnil v prvního 30cm dlouhého tlouště. Po patnácti minutách jsem objevil hejnko metr od břehu a 15 metrů po proudu, pomalu vedené kopýtko proti proudu doprovázel tloušták až pod nohy kde poctivým dobráním dokončil sérii dlubanců , na břehu se po krátkém zdolávání zatřepal slušný čtiřicátník. Několik hodů a drb, šestatřicítka doplnila trojici šupináčů. Pak mi již jen jeden slušný tloušť upadnul a vícero záběrů se nekonalo(nebo sem si jich nevšimnul).

Podle statistiky ČRS prý ulovených tlouštů neustále ubývá, což se vůbec nedivím protože je taktéž už dlouhou dobu nelovím (radši si chytnu kapra) a tlouště ctím jako jednu z mála "sportovních druhů ryb"- na jídlo je beru jen rekreačně a tam kde se vzít musí(na pstruhovce). Když už nic jiného nebere tož je aji tloušť dobrý (pokud je z čisté vody).

Recept: klasika očistit, nasolit, posypat kořením, nechat hodinku odležet, šup s nima do tepla(20 minut).. no a procvičit si vybíraní mezisvalovýchkostiček (s počítáním sem skončil na čísle 114 kostí-ypsilonky,Íčka,žebra). Tímto odpovídám na letitou otázku: "Dá se tloušť sežrat? " : "Ano dá,od podzimu do jara je trošku lepší. Naštestí není nutné každého sežrat a tloušť se může i pustit-když se nikdo nedívá tak i na pstruhovce může z ruky upadnout zpátky do vody".

PS. Zub času relativity vnímání: Jó kdysi když sem chytl tlouštáka přes pětatřicet,to už pro mě byla ryba jako hrom, čtiřicítka fakt velkej a pětačtiřicítka z říše snů. Dneska třicítky nepočítám,pětatřicítky si tak matně pamatuju,čtiřicítku budiž hezkej,pětačtiřicítka jó taky pěknej, k padesátce= taky fakt pěknej ..a přes pade ne a ne žádnýho , asi tlouštáci hromadně umírají těsně po padesátce před důchodem :)

Komentář ke článku (0)

Svatý Petr než byl svatořečen byl rybář. Lovil ryby do sítí pro obživu, byla to dřina a jelikož tehdy byl každý rybář masař jak poleno, tak ve vodách skoro nic neplavalo. Jednoho krásného dne šli opět na vodu lovit a lovit ale vůbec se nedařilo. Šel kolem Ježíš a z vysokého břehu vida rybáře na loďce jak lopotíc v potu tváře marně vrhají sítě napravo a přitom vlevo od nich bylo velké hejno ryb.

Volá na ně hola hola, hoďte sítě nalevo, hoďte ty sítě vlevo. Rybáři na loďce vrtí nevěřícně hlavami, kdo to kdy viděl házet sítě vlevo, když se odjakživa házely vždy vpravo. Ale po nějaké chvíli se jim to rozleželo v hlavách a hodili sítě vlevo. V tom nastal zázrak, opravdu vytáhli v síti ryby jako jim ten dobrý člověk na břehu poradil. Jinak by na ostrém slunci jistě brzo chytli úžeh. Radostí naplnili loďku šupináči a vyrazili k domovu zvěstovat zázrak a nositele štěstí vzali sebou (tož jako dobrej pozorovatel záruka úspěchu). Ježíš nechtěl zbytečně zveličovat svoje zásluhy a tak jim radši neřekl proč nachytali, aby nezkazil radost prostým lidem. Pak se to nějak zvrtlo a rybářský kroužek v čele s "Petrův zdar" tu máme dodnes.

 A poučení: při pohledu na hladinu z hladiny dochází k totálnímu odrazu světla a ryby jsou nám často skryty před zraky, což řeší polarizačky (ale ty před dvouma tisícema roků jaksi neměli). Takže když neberou ryby vpravo, zkuste nahodit rovně, nebo doleva jestli třeba nejsou zrovna tam. Ono taky záleží na úhlu pohledu jak se kdo na tu hladinu dívá a co v ní vidí.

S přáním plných sítěk Petrův zdar, Petri hail

PS. On se sice Petr jmenoval Šimon,ale to už je dneska vlastně jedno, Šimonův zdar by se moc neuchytilo. Dnešní rybáři mají sonary a tudíž žádného bystrého pozorovatele na břehu k úspěchu nepotřebují,dokud fungují baterky-motor-vlečná síť-mrazák v podpalubí. Taktéž spíš už loví rybáři rybáře na "Mazanou škebli, a Vypaseného šneka" a našeptávají "Dej tam kuličku, jinak nic nechytíš".

Komentář ke článku (0)