Kontakt

Rybaření je fajn zábava i užitečný koníček.

Rybu kterou nesežereš můžeš i pustit, ona stejně nakonec chcípne.

Mírná masařina v mezích zákona neškodí po malých dávkách v jakémkoliv množství.

Všechno co jste chtěli vědět o masařích a báli jste se zeptat, se zde dozvíte.

Cílený lov chráněných ryb, nový národní sport?

Častokrát čtu jak je rybářský řád zastaralý a nemoderní a zakazuje rybářům jejich nejoblíbenější kratochvíle, bez nichž není možné plnohodnotně trávit čas u vody(nonstop,táboření,bivak že není stan(ačkoliv je)atd). Cílem kritiky jsou takzvané BP.

Je třeba si ale uvědomit, že BP tu nejsou pro rybáře, ale pro ryby a pro ochranu ryb a překračování vytyčených pravidel vede k poškozování ryb. Ono kolikrát lidé ani neumí číst a pak se diví(nadávají) když RS(rybářská stráž) odchází s jejich povolenkou v kapse.

 Jak se umí skloubit podložka s pravidly? Například kaprař má nepovinnou podložku, kyblík s vodou na polévání atd.. a přitom neví, že v okamžiku zjištění že ulovil chráněnou rybu( kapr přes 70cm včetně) se má ihned po změření vrátit šetrně zpět do revíru kde byl uloven- na revírech s vydupaným platným "K60-70 doporučením". Naráží se zde totiž do mantinelů "zbytečná manipulace s hájenou rybou". Slovo ihned vrátit do revíru neznamená sakování na ráno, neznamená to pětiminutové focení a tajtrlíkování se samospouštěmi atd, on se kapr mrskne a gřáp sebou na v lepším případě šutry- kaprař je v pohodě to zakápne klinikem a nic se nestalo, pupík přece odplaval.

Co je zajímavější,  že i proslulý dravco-svazopouštěč neví, že chodí cíleně s partou na celoročně hájeného živočicha z červeného seznamu ohrožených druhů- mramorovaného mníka jednovousého, a dokonce v nevědomosti argumentuje, že jej mírového bez problému zapíše a klepne - vždyť byla kdysi kdysi vyjímka a ta určitě platí dodnes a všude v celém MRS. Větičku ohledně které druhy ryb jsou celoročně chráněné jaksi nedočetl do konce. Zřejmě by si svoji chybu uvědomil až bych narazil na hejnko mníků a v "souladu s pravidly" jich 7kg nalovil, klepl a vyfotil. To už by svazopouštěč určitě jako chování v pořádku asi nepochválil. Ačkoliv papírově se v našich lokálních BP ČRS vyskytuje tisková chyba a jelec jesen a mník není uveden jako celoročně hájený druh ryby - mníků/jesenů bych si tedy "teoreticky" nalovit dle libosti mohl, ono by z červeného seznamu moc té krve neukáplo(proto je asi červený).

Jednou jsme rybáři tak aspoň těch pár pravidel dodržujme, ať lze rozlišit slušného rybáře od neslušného(který ty pravidla nedodržuje). Přeměřování a focení candáta v květnu, potočáka na podzim, vyrazit si v březnu -květnu na MPčko se streamerem na třoucí se štiky, nevytahovat pruty z vody o půlnoci kůli čtyřem hodinám letního nočního klidu zbraní... to jsou ty "přestupky" které by rybáře měli odlišovat od pytláka.

http://www.jdemenaryby.cz/povolen-lov-mnika-a-jelce-jesena-v-revirech-na-trebonsku    http://mnici.mrk.cz/?id=2414  http://www.crsplzen.cz/novinky/75.html

http://www.mrk.cz/diskuse.php?action=searchthis&id=7&q=mn%EDk  


Žádná ryba se nechrání tím že ji budu více lovit. Buď ji chci lovit nebo ji chci chránit. Kormorán pokud se vůbec nestřílí tak jich logicky přibývá.

"Citace daného ustanovení v pravidlech:

VII. Zacházení s ulovenými rybami

Při vylovování ryby je osoba provádějící lov povinna zacházet s ní šetrně. Rybu, která se vrací zpět do vody, je potřeba uvolnit z háčku bez zbytečné manipulace, pokud možno ve vodě. Pokud vězí háček hluboko v jícnu ryby, je nutno jej odstřihnout (odříznout). Za hrubé porušení tohoto ustanovení bude považováno vytahování ulovené ryby po břehu nebo její nešetrné vracení zpět do vody."

 

Komentář ke článku (61)

Anketa:Chodíte si taky na mníka či na jesena "zachytat"?
A) Ano v klidu, pouštím tak o co jde? 20%
B) Ano v klidu, všecko klepnu tak o nic nejde. 8%
C) Občas se náhodou chytnou. 60%
D) Tyhle ryby nejsou kapr, tudíž je nechytám. 12%
Hlasovalo 25 čtenářů.

Ryby s budoucností- ryby plevelné.

Je podzim a nastává čas rybářského klidu a rekapitulací sezón minulých. Brumbálové uvažují proč není tohodle už tolik jako bývalo, proč tamhlencta rybka zmizela. Někdo by to řešil horníma mírama, celoročním hájením, omezením počtu kusů na den, změnou hospodáře revírů- sezoukromničtění svazovky, další si posteskne proč svaz není pokrokový a nesadí jesetery a rejnoky i normálně. no a který ryby rybářům teda scházejí:

okouni obecně, velcí a málo velkých okounů, velcí candáti, metrové štiky, lipani, potočáci, mírový candáti, mírové štiky, boleni 80+.

Takže zkontroluju výskyt těchto ryb v seznamu ohrožených druhů a ejhle .... štika candát okoun bolen ohroženej druh není, to je teda velice zvláštní.

 Pokud by rybáři chytali na udice tak nějak rozumně a svaz se tak nějak rozpadnul a přestali se lidi o revíry starat( čti přestat sypat kapry) tak si můžu vzít příklad ze země kde to takhle funguje a zjistit jaké ryby by za těchto NoRules podmínek rybolovu přežily (osádka řek jezer v rusku/ukrajina/bulharsko a další rybářsky vyspělé země).

 Vyškrtnout ze seznamu druhů ryb ČR by bylo možné  tyto: Kapr, amur. tolstolobik, pstruh duhový, siven, losos, jesetery všecky, úhoř. Ve specifických revírech (přehradách a velkých řekách) by se místně udržel candát, bolen, sumec.

Výborně by se dařilo samorozmnožujícím se nedravým rybám typu tloušť,karas stříbřitý,cejn velký , cejnek malý, plotice ouklej, jelec proudník,  jesen, parma ostroretka podoustev,  perlín,  hrouzek, střevle potoční. A z dravých ryb by se udržela především štika a okoun případně ještě ten bolen. Potočáci by se možná vzpamatovali sami pokud by se na přítocích neslovila celá dospělá generace v době tření agregátem nebo do vrší apod.

 Ono v dnešní době se opravdu samo od sebe množí v revírech jen takzvané ryby plevelné, lína kapra amura duháky atd si tam rybáři musí dosypat, stejně jako zemědělec na poli zaseje ječmen, pšenici kukuřici pokud chce sklidit něco jiného než trávu seno pro dobytek. No a když se hustě nasype do revíru kapr, tak tam nezbude dost světla a živin ani pro tu drobotinu ani na ty dravce. Bez vysazování v revírech vyroste jen ta tráva(plevel), nad kterým dneska ohrnujeme nos a chybí nám vlastně jen ony nedostatkové druhy ryb, případně je vnitřním problémem jen ta vnitřní míra kolik a jak velkých ryb kdo musí nachytat aby byl spokojenej ( na rovinu ono ryb nebude nikdy tak moc aby jich nemohlo být ještě víc, třikrát týdně metrovku štiku= no moc to nebere, jenom samé vychrtliny ta stotřicítka pod stromem mi to zase nevzala).

Ryby se účinně chrání jen těmi spodními mírami(čím vyšší tím více ryb v revíru(kusově), omezení rybářských metod(elektřina,vrše sítě,dynamit..) dobou hájení nebo omezenou docházkou, případně vyhrazenými částmi revírů kde se neloví(trdliště) ..no a kombinacemi těchto opatření. Revíry bez dravců se stanou rybí polévkou zakrnělého drobiska a pěknou plotici si nevynutíte ani spodní mírou plotice 40cm, stejně tak jako si nelze vynutit existenci okounů přes čtiřicet (pokud tam podmínky má tak vyroste, když podmínky nemá tak se vytřou tisíce 12-15cm okounků).

 Rybáři si v dnešní době opravdu málo uvědomují tu přirozenou velikostní a početní pyramidu ryb v revíru, kdy na vrcholu pyramidy je velmi málo velkých ryb a základ tvoří drobotina na kterou kašleme. Tudíž všechny snahy o obrácení pyramidy naruby vždy skončí fiaskem, do obrácené pyramidy stačí šťouchnout a sesype se během vteřiny. Buď chcu hodně a hodně často chytat menší a menší ryby, nebo chcu chytnout občas jednu dvě větší ryby, zároveň chtít toto obojí= hodně často chytat jen velké ryby můžeme jen na soukromáčku (kam se ty velké stejně musí dosypávat a ty drobné se odlovují aby neotravovaly). Obojí dohromady prostě mít nelze.

 On se kapr v revíru sice tře,  vytře, ale plůdek kapra nebo roček se prostě druhého roku života nedožije (nejsme v austrálii ani madarsku). Navíc kapr násadák jako vysavač jiker účinně likviduje samorozmnožující se konkurenci. 2-10 kaprů na hektar je správná hustota tak akorát po anglicku na testování metod jak se prokousat háčkem přes drobotinu k větší rybě. Životnost nasypané ryby je průměrně dneska tak měsíc dva. Važme si proto trošku více těch ryb, co tam nasypány nebyly a přesto ještě berou.
Ryby (druh) obvyklým lovem na udici vyhubit nelze, znemožněním reprodukce to jde ale velmi snadno(jeseter, losos, úhoř atd ..) .

Průměrná známka: 5,00

Kdo chytil tu rybu?

Tož čistě hypoteticky dám příklad. (Takový rybářsko-eticko-matematicko-logický příklad pro zamyšlení).

U revíru XYZ sedí tři rybáři. Rybář A, rybář B a rybář C. Každý má nahozené dva pruty čili ve vodě jest nastražen prut A1+A2, B1+B2,C1+C2.


Ryby R najedou a je záběr na A1 prut, rybář A se zvedne a mocným zásekem potvrdí háček do tlamky ryby R1. Rybu zdolá a uloží do vezírku VA(Vezírek rybáře A) + zapíše do povolenky PA(Povolenka rybáře A). Fajn Ok. Rybolov pokračuje záběrem na prut A2.
Rybář A zasekne zdolá druhou rybu a jelikož by odchytal a jelikož chytá jako člen teamu, rybu R2 si zapíše rybář B do povolenky PB a uloží do vezírku VB. Ryba R2 byla tedy darována rybářem A rybářovi B.
Rybář C má nějaké divné nástrahy o něž ryby R nejeví zájem. Dojde k záběru ryby R3 na prut B2(prut nahozený rybářem B). Rybář B je zrovna indisponován v křoví, tudíž rybář C přiskočí a prut B2 zarubne do ryby R3.

Hádanka jest následující: 1) komu patří ryba R3? 2) kolik ryb který rybář tedy ulovil a vytáhl a kdo měl kolik záběrů??

Varianty příběhu by byly taktéž možné, že rybář B nechá zaseknout rybu rybářovi C, nebo předá prut se zaseknutou rybou rybářovi A či C, případně že rybář C předá po záseku prut B2 rybářovi B.

Dopustil se rybář C přestupku, že měl nahozené svoje dva pruty+zasekl a zdolával rybu na třetí prut kolegy a zároveň rybář B porušil BP svojí nepřítomností u udic?
Měli by rybáři stejný pohled na věc, kdyby na háčku byla extraryba místo běžného úlovku?
U přívlače, muškaření beze sporu není pochyb o lovci, jelikož lovec v okamžiku záběru drží svůj prut v ruce

 Řešení:
rybář A měl dva záběry, ulovil dvě ryby(R1 a R2) domů veze jednu rybu R1.
rybář B měl jeden záběr, ulovil jednu rybu R3, nevytáhnul však žádnou rybu, domů veze darovanou rybu R2(kterou neulovil)
rybář C neměl žádný záběr,vytáhl však jednu rybu na cizí prut,bez záběru nelze rybu uloviti,správně měl co nejdříve předat cizí prut s úlovkem oprávněnému rybáři B, ona by ryba buď utekla nebo by si ji rybář B vylovil sám o trošku později(u samoseku není problém čas).

Poučení: úlovku na udici se nelze zmocnit pouhým uzurpátorským převzetím prutu s ulovenou rybou. Lovec ryby je ten komu prut patří a kdo ho nahodil(jediná vyjímka platí že požádáte kolegu aby vám váš prut nahodil místo vás, přičemž není pochyb že si ten svůj prut budete hlídat a obsluhovat. Za lovce na safari v Africe vám průvodce nebude místo vás mířit puškou a nebude mačkat kohoutek, vy osobně musíte puškou dobře zamířit a střelit... pak se dá mluvit o tom že jste ulovili lva(který vám byl sice naservírován až pod nos (posed) ke krmítku.
Když se to s tím servírováním úlovku pod nos přežene, tak se jednou dočkáme že lovcem rekordu bude rybář který přiběhne ke zdolanému úlovku, v poslední vteřině převezme prut a team mu rybu podebere a zapíše ho do dějin. Po focení bude Rybě přihozeno do chřtánu nějaké hmotné sousto, ryba bude napíchnuta na háček dalšímu lovci a kolo zdolávání focení a přepisování tabulek může pokračovat.

PS. Podobnost s žijícími osobami je čistě náhodná. VIP dneska může být každý druhý kdo má chechtáky a provozovat safari není nic nelegálního, akorát by se to nemělo považovat za sport. O slečně ve veřejném domě taky neprohlašujete, že jste ji sportovně sbalili(ona vás totiž neodmítne). Doping ani přehazování sportovce teamem přes vysoko nastavenou laťku v žádném sportu povolen není(zatím).

PPS.EDIT: Hloubáním v rybářských podmínkách rybolovu bylo zjištěno, že nelze porušit BP darováním mírové nehájené ryby kolegovi(když ji kolega zapíše). Oním darováním ryby hned u vody se myslí, že ulovené ryby darujete náhodným kolemjdoucím(ryba tudíž z revíru zmizí ale není zapsaná v žádné povolence,nebo je zapsaná ale vy ji v okamžiku kontroly nemůžete předložit RS). Náhodného kolemjdoucího (například manželku, souseda...) odcházejícího od revíru s rybou v tašce může zkontrolovat RS a hnedka je problém, jelikož náhodní kolemjdoucí obvykle nemůžou vytáhnout z kapsy povolenku a prokázat že ryba je jejich.

Komentář ke článku (16)

Na červy efektivně

S feederem jsem objevil kouzlo nástrahy zvané masák= červ larva mouchy masařky. Běžně se tato nástraha dá pořídit v rybářských potřebách kelímek za 15-30kč(decilitr), závodnická balení po litrech apod jsem zatím nepotřeboval a snad doufám ani nikdy potřebovat nebudu.

 Výroba této nástrahy doma je vcelku smradlavá záležitost a je opravdu pohodlné si občas prostě ty červíky koupit. Při rybolovu na řekách se projeví vlastnosti této nástrahy kůli kterým to stojí za to.

 Červíka ryba z háčku jen tak nestrhne a záběry jsou opravdu poctivé a čitelné. Tohle byla hlavní příčina mých předchozích neúspěchů při plavané a feederování na řekách= žížalu rohlík těsto jako nástrahu ryby velmi rychle ozobají a na prázdný háček se toho již mnoho chytnout nedá. Rybolov s touhle nástrahou v originálním balení má jisté vedlejší efekty : červíci se rádi rychle v teple a vlhku u revíru zakuklí a je po nástraze.

 Začal jsem používat fígl pro zefektivnění a prodloužení trvanlivosti kelímku se zázračnými červíky: stačí na to prázdná krabička od hnojáčků s děrovaným víčkem a před odchodem k vodě si z kelímečku červíků z ledničky odsypnout třeba třetinu čtvrtinu a zbytek červů nechat v chládku doma. U vody červíky nastražuji jen na háček a krmení používám normální kaprové s partiklem strouhankou atd. Nezpozoroval jsem nějaký výrazný úbytek záběrů oproti situaci, kdy do krmení vsypnu zbytek červů(snad až na rychlejší přilákání všežravých ouklejí). Červíků na háček stačí opravdu na chytání jen velice málo, vycucané dám pryč a průběžně doplňuji čerstvé, aby byl háček plný.

 Při další docházce k vodě jen do krabičky dosypu čerstvé masáky, naberu z kýble kvašený partikl a doplním sáček krmítkovky a může se chytat o sto šest. Díky červíkům se mi podařilo prolomit prokletí říčních ryb které mi dosud unikaly, pěkně jsem si zalovil ostroretky, proudníky tlouště, podoustev a dokonce i parmičku z proudů řeky Moravy, všetečné oukleje trápící feedraře se mi nějakým zázrakem vyhýbaly(občas jim feedraři říkají piraně a spolu s cejny dovedou notně potrápit). 

Jedna malá krabička bílých larviček+lednička a kolik radosti a pěkných chvil se na břehu řeky dá prožít.

Průměrná známka: 3,13

Výlet za pstruhy na potůček

Tak jsem si byl zalovit na těžkém terénu na potůčku kde stačí i gumáky nad kotníky. Kupodivu první nához a první kropenáč( čili pstruh potoční obecný) se zatřepal na háčku malé rotačky, ještě jsem to úplně nezapoměl.

 Na tenhle potůček mám krásné vzpomínky z doby cca roku 1998-9(bylo to tak nějak po pořádných povodních v roce 1997, které spláchnuly půlku Moravy.. a taky pěkně propláchnuly zanesené koryta, vymlely nové tůňky ve kterých se dobře dařilo pstruhům spláchnutým z vyššího úseku potoka. Tehdy jsem při náhodné výpravě s přívlačákem na tlouště počátkem července objevil "zapomenuté potočáky v těchto hlubokých tůňkách na malém potoku.

 Tehdy za tři vycházky= 9ks potočáků a nejmenší měl 31cm, největší 42cm(řádný macek vládce tůně), Zbytek normálka 34-37cm. Takové macky jsem teda už dlouho neměl to štěstí mít na prutě. Tlouště nebyl tehdy problém vytáhnout dva tři z jedné tůňky(30-45cm)+ několik nedoseknutých vln za woblerkem.

 Tentokrát procházka po tůňkách byla o jednom tlouštíkovi kolem třiceti cm, který mi to sebral krásně metr pod špičkou prutu a kupičce potočáčků nevalných velikostí + kořeněno neuvěřitelně "agresivními střevlemi". Teprve na konci prcházky se mi v jedné tůňce vytočil potočák tak třicet čísel, ale nedobral nástrahu tak měl štěstí. Tloušti se takřka úplně stratili, asi někdo někde za ty roky postavil splávky a další překážky v tahu proti proudu= tůňky sice hezké ale o větší rybu šrtnout háčkem je na tomto revíru již zázrak.

 Střevle mají takový zajímavý zvyk do všeho dlubat, bývaly kdysi i na MP rybníku kde jejich neustálé dorážení na cokoliv plovoucího ve vodě (typicky spláveček) mi nyní už jen občas připomenou všetečné oukleje nebo perlínci, kteří dovedou angličák skoro vyštouchnout z vody. 

 Tož tak běží čas a ono na tom "nevstoupíš do stejné řeky dvakrát" něco bude. Ale kapři tam ještě nejsou tak je to dobré.

PS: Fotky jsem opravdu fotil já osobně, ačkoliv sebou k vodě moc často foták neberu a také focení čudlí(jako pidirybek) není zrovna moc pěkný zvyk(jedná se o ilustrační fotky, nebyla focena každá chycená čudle, vranka je z chovného potoka ulovena el.agregátem).

Průměrná známka: 3,50