Šmudlův deník o mřenkách.

Již na svém prvním prutu Tokoz 1,6m dvoudílný plnolaminát s vynikajícím systémem úchytky na naviják (dva volně posuvné "cosi jako kroužky") jsem měl výbornou vychytávku zvanou "úchytné očko pro háček" o které píšu tudlencten článek.

 Úchytná očka na háček chybějí často na prutech Match, na Feederu, na Bolonézce plavačkové, absentuje na sumčáku ,často na kapřáckých teleskopech i biči. Doména hlavního výskytu očka na háček je rybářských prutech určených pro aktivní způsoby rybolovu - přívlač a muškařákování. Proč tomu tak jest a proč to není jinak? Z principu skládání dvoudílných prutů ( vyčteno z knihy Encyklopedie Rybáře- Mechanika rybářského vybavení III díl) je na vícedílných skládacích prutech (tří a víc dílů) očko k zavěšení nástrahy/háčku jaksi nepoužitelné díky tomu že poskládaný prut neudrží napnutý vlasec a tudíž se háček z očka vyhákne samovolně a použít by se dal třeba jen na dočasné zaháknutí na smontovaném prutu(což se využívá u muškařáků).

 Proč vůbec bylo očko na háček vynalezeno? Od dob korkových a jiných měkkých površích rukojetí rybářských prutů se zapichoval háček do rukojeti která tímto trpěla, Taktéž se dal háček zavěsit za patku některého z očka pro vedení vlasce(kteréžto první očko je vcelku vzdáleno od navijáku a tudíž mimo pohodlný dosah rybáře) při přecházení z místa na místo ve snaze zabránit nekontrolovatelnému bimbání nástrahy a hrozícímu zamotání do křoví/špičky apod.  Pokud výrobce na Váš prut opomenul nainstalovat závěsné očko a cítíte se tímto být hendikepovanými rybáři , v závěru tohoto článku se dozvíme jak tento nedostatek snadno napravíme.

 Rozdělení rybářů na aktivní a pasivní typy, lze tedy dle určit podle přítomnosti závěsného očka na prutech. Pasivní rybář (sumcaři kapraři fídraři...) loví na pruty bez závěsných oček a aktivní rybáři loví na přívlačáky a mušáky. Mrknu na prut rybáře kolegy a hnedka vím, kam si ho mám zaškatulkovat. Aktivním kaprařem se můžete stát, pokud jdete na kapry s aktivním prutem (na přívlačáky lze lovit i kapry třeba s aktivním krmítkem či waglerem) a zároveň se "nálepky pasivního rybáře" bohužel nelze zbavit zavěšením twistra či woblera na pasivní feedrový prut, leda že by jste si zaktivovaly vláčecí feeder prut dodatečným vybavením závěsného očka.

 Jak si vyrobit či opravit závěsné očko na háček?
Vezmeme silnější kancelářskou sponku nebo silnější pevnější ohýbatelný drátek(0,6-1,3 mm), ohneme si oblouček a pak vyhneme dvě nožičky na obě strany půlkulatého obloučku, zašmikneme na cca 1,3-1,7cm patky a kladívkem na kovadlince trochu rozklepeme konce jakoby doplacata. Přiložíme na pečlivě vybraném místě prutu(na spodní stranu stejně jako je uchycený naviják a kam směřují i očka) , přilípneme trochou lepidla a obě strany zajistíme mnohonásobným omotáním nití pečlivě ovin vedle ovinu a niť zalakujeme. No a již se můžeme těšit z vymožeností které nám tato drobnost umožňuje. Tvar očka může být půlkružnice,trojúhelník hlavně ne čtverec nebo jiný nevkusný a nepraktický patvar.

 Mnoho zdaru všem aktivním rybářům vybavených závěsným očkem  a shovívavost i toleranci vůči pasivním kolegům :-).
  PS. Co nepustíš : to musíš klepnout, bohužel nejde to jinak.

Je podzim a nastává čas rybářského klidu a rekapitulací sezón minulých. Brumbálové uvažují proč není tohodle už tolik jako bývalo, proč tamhlencta rybka zmizela. Někdo by to řešil horníma mírama, celoročním hájením, omezením počtu kusů na den, změnou hospodáře revírů- sezoukromničtění svazovky, další si posteskne proč svaz není pokrokový a nesadí jesetery a rejnoky i normálně. no a který ryby rybářům teda scházejí:

okouni obecně, velcí a málo velkých okounů, velcí candáti, metrové štiky, lipani, potočáci, mírový candáti, mírové štiky, boleni 80+.

Takže zkontroluju výskyt těchto ryb v seznamu ohrožených druhů a ejhle .... štika candát okoun bolen ohroženej druh není, to je teda velice zvláštní.

 Pokud by rybáři chytali na udice tak nějak rozumně a svaz se tak nějak rozpadnul a přestali se lidi o revíry starat( čti přestat sypat kapry) tak si můžu vzít příklad ze země kde to takhle funguje a zjistit jaké ryby by za těchto NoRules podmínek rybolovu přežily (osádka řek jezer v rusku/ukrajina/bulharsko a další rybářsky vyspělé země).

 Vyškrtnout ze seznamu druhů ryb ČR by bylo možné  tyto: Kapr, amur. tolstolobik, pstruh duhový, siven, losos, jesetery všecky, úhoř. Ve specifických revírech (přehradách a velkých řekách) by se místně udržel candát, bolen, sumec.

Výborně by se dařilo samorozmnožujícím se nedravým rybám typu tloušť,karas stříbřitý,cejn velký , cejnek malý, plotice ouklej, jelec proudník,  jesen, parma ostroretka podoustev,  perlín,  hrouzek, střevle potoční. A z dravých ryb by se udržela především štika a okoun případně ještě ten bolen. Potočáci by se možná vzpamatovali sami pokud by se na přítocích neslovila celá dospělá generace v době tření agregátem nebo do vrší apod.

 Ono v dnešní době se opravdu samo od sebe množí v revírech jen takzvané ryby plevelné, lína kapra amura duháky atd si tam rybáři musí dosypat, stejně jako zemědělec na poli zaseje ječmen, pšenici kukuřici pokud chce sklidit něco jiného než trávu seno pro dobytek. No a když se hustě nasype do revíru kapr, tak tam nezbude dost světla a živin ani pro tu drobotinu ani na ty dravce. Bez vysazování v revírech vyroste jen ta tráva(plevel), nad kterým dneska ohrnujeme nos a chybí nám vlastně jen ony nedostatkové druhy ryb, případně je vnitřním problémem jen ta vnitřní míra kolik a jak velkých ryb kdo musí nachytat aby byl spokojenej ( na rovinu ono ryb nebude nikdy tak moc aby jich nemohlo být ještě víc, třikrát týdně metrovku štiku= no moc to nebere, jenom samé vychrtliny ta stotřicítka pod stromem mi to zase nevzala).

Ryby se účinně chrání jen těmi spodními mírami(čím vyšší tím více ryb v revíru(kusově), omezení rybářských metod(elektřina,vrše sítě,dynamit..) dobou hájení nebo omezenou docházkou, případně vyhrazenými částmi revírů kde se neloví(trdliště) ..no a kombinacemi těchto opatření. Revíry bez dravců se stanou rybí polévkou zakrnělého drobiska a pěknou plotici si nevynutíte ani spodní mírou plotice 40cm, stejně tak jako si nelze vynutit existenci okounů přes čtiřicet (pokud tam podmínky má tak vyroste, když podmínky nemá tak se vytřou tisíce 12-15cm okounků).

 Rybáři si v dnešní době opravdu málo uvědomují tu přirozenou velikostní a početní pyramidu ryb v revíru, kdy na vrcholu pyramidy je velmi málo velkých ryb a základ tvoří drobotina na kterou kašleme. Tudíž všechny snahy o obrácení pyramidy naruby vždy skončí fiaskem, do obrácené pyramidy stačí šťouchnout a sesype se během vteřiny. Buď chcu hodně a hodně často chytat menší a menší ryby, nebo chcu chytnout občas jednu dvě větší ryby, zároveň chtít toto obojí= hodně často chytat jen velké ryby můžeme jen na soukromáčku (kam se ty velké stejně musí dosypávat a ty drobné se odlovují aby neotravovaly). Obojí dohromady prostě mít nelze.

 On se kapr v revíru sice tře,  vytře, ale plůdek kapra nebo roček se prostě druhého roku života nedožije (nejsme v austrálii ani madarsku). Navíc kapr násadák jako vysavač jiker účinně likviduje samorozmnožující se konkurenci. 2-10 kaprů na hektar je správná hustota tak akorát po anglicku na testování metod jak se prokousat háčkem přes drobotinu k větší rybě. Životnost nasypané ryby je průměrně dneska tak měsíc dva. Važme si proto trošku více těch ryb, co tam nasypány nebyly a přesto ještě berou.
Ryby (druh) obvyklým lovem na udici vyhubit nelze, znemožněním reprodukce to jde ale velmi snadno(jeseter, losos, úhoř atd ..) .

Tak nějak sem si letos na jaře "spočítal" letošní plán těžby a vycházelo mi to předběžně takhle:

Základ pro rentabilitu sportovního rybolovu máme investice: povolenka, členské+brigády = 2500Kč. Aby byla nějaká návratnost tak rámcově počítám kilo kapra hodnotou 50Kč/kg, sazený svazokapr má průměrně dejme tomu 45cm dvě kila.

Prostým podílem jsem zjistil, že musím chytnout letos 25ks 2kg kaprů aby to nějak korespondovalo z investicemi. Rozpočítal jsem si předběžně kdy kolik musím chytnout  (kusy na měsíc) a taky se toho držet abych nepřelil ani nedolil. Vzhledem k tomu že včil už je jaksi kaprová sezóna pasé lze konstatovat, že plán se zdařil a tudíž se mě povolenka vyplatila. Jó když si nenaplánuješ tak nevíš kdy pouštět a kdy brát, pak je to jak ruleta.

 Jako ekonomicky by to bylo ještě zajímavější, kdyby se škrtnulo na straně výdajů: takže počítáme znova. Výdaje=0Kč, chytnout nemusím nic, neberu ryby, chytám si je jen pro zábavu= tudíž  nebudu hloupej a nebudu platit za povolenku. Tyhlencty výpočty ovšem naráží na nenulový počet kontrol ze strany RS(rybářská stráž= porybný), kteřížto nemají jaksi stále pro sportovní rybolov bez permanentky pochopení a toto by se prodražilo o nějaké ty komplikace pokuty atd. Tady teda zjištuji, že ani když ryby pouštíš tak se rybařit bez povolenky krutě nevyplatí. Čili povolenku mít při rybolovu se vždy vyplatí.

 Smrtelnou ránu ekonomické rentabilitě sportovního rybolovu obvykle zasadí vedlejší výdaje, ryby taky chcou žrát(krmení, nástrahy), šutry pařezy taky potřebují svoje cingrlátka a pozlátka(twistry woblery třpytky ..), klacky navijáky taky nerostou na zahradě, benzín + přibližovadlo taky nejezdí na vzduch.  No prostě opětovně se dostáváme zpět na startovní čáru k výsledku, rybaření se absolutně nevyplatí. Rybu nikdo nikomu nezaručí, když zaručí tak nezaručí že bude mírová. No dnešní rybolovci to mají prostě hrozně těžké.

 Horší situaci mají rybolovci typu Křeč A Rybíz, kteří ke spokojenosti s rybolovem vyžadují mnohem ale mnohem vyšší četnost záběrů co nejkvalitnějších ryb ve velikostech nadstandartních, aby ten sportovní rybolov byl o něčem jiném než bičování prázdné vody. Což dá rozum prosedět celý den u rybníka a chytnout a pustit si dva tři ani né tříkilové kapříky- to na soukromáku chytne za hodinu. To by jednoho pěkně nakrknulo takový čudle. A ještě se koukat jak kolega vedle zakufruje prvního co má přes čtiřicet a jede s řehotem domů. Rylísák totiž nepočítá, že svazopovolenka stojí cca jako 2-5-10-15 návštěv v rybích koncentračních táborech (ring šupinatých gladiátorů), on by chtěl to samé jako na soukromáku, ale platit víc se mu už zase tak moc nechce. Mrknato sice ví, že ono by to šlo i ve svazu nasypat do té vody ryb a ještě by zbylo na odměny, ale zatím to tak nějak svazofunguje a uvidíme kam to povede.

 Tož doufám že se trošku každý zamyslí, proč vlastně chytá ryby a jestli to opravdu stojí za to. Ona vlastnoručně chycená ryba je sice drahá, ale to si právě v obchodě nekoupíte. Cinknutí policajtu, vrznutí brzdy a šplouchance u břehu, to je na té rybářské loterii to krásné + překvapení co vlastně na tom konci vlasce v hlubinách za ty nástrahy popotahuje.

 Ono rybaření je vcelku pro každého tak nákladný koníček, jak si to kdo nastaví vysoké cíle.

Pokud patříte do skupiny kverulantů co furt nadávají že svaz nesadí, že sadí malý ryby, že ostatní všecko vychytají, sedněte si v klidu, sčítněte si chycené mírové ryby za sezónu(chycené = ty v podběráku, klidně i ty puštěné), vynásobte a třeba zjistíte že ta svazová povolenka je za hubičku a není na co nadávat.

Komentář ke článku (136)

Jednoho krásného dne jsem v pokecu Feeder potkal Mirdu. Nebylo možné přehlédnout toho veleúspěšného lovce krásných velkých ryb které kosil dá se říct na objednávku. Byl čas parem(květen) tak chytal jednu parmu za druhou, cejny jako lopaty, hej slovákům ty ryby rostů jako v Černobylu obilí.

 Dokonce se mu podařilo zahanbit i feedrového velikána (který ty ryby chytá méně často, menší a vůbec má málo fotek na přetlačovanou). Míra to umí na feederku, aji na dravce se splávkem a rybkou nebo na přívlač. Je-li třeba chytit pětikilového lína, víte na koho se obrátit. Míra má na chytání ryb spoustu času protože má volnou pracovní dobu, jednu dobu pracoval na ministerstvu, pak chvíli jako vyšetřovatel u ozbrojených složek(policie či tajná služba SR) a když byla sezóna tak i jako zedník aby zapadnul mezi normální lidi. A hlavně když potřebuje zaskočit, tak řekne bráchovi a ten za něho zaskočí (Míra má bráchu úplně k nerozeznání podobnýho, akorát sem tam je mladší a občas je starší, to podle roční doby nebo počasí jak je potřeba, sice bydlí daleko ale tož vídávají se často).

 Míra byl gentleman , dokonce ani ryby nebral (jen vyjímečně metrového sumíka na gril), byl do gurmán jelikož štika je moc suchá(jednu z podvečera a druhou před stmíváním jen společně blikne na podložce a už opět plavou ve své tůňce), kapr zase moc tučný. Akorát těch fotek bylo furt málo tak jednu rybu musel občas blýsknout vícekrát, aby mohl vybrat tu správnou kompozici a sestavu prutů oblečení a pozadí pro adekvátní příležitosti.

 Míra je dokonce takový frajer, že nepotřebuje k rybolovu ani povolenku. Naštěstí totiž na benevolentním slovensku to tak neřeší a těch zapomenutých tůní a řek a ramen Dunaje Váhu a podobných potoků je pro každého náruživého rybáře dostatek (na nerevírech povolenky nikdo nekontroluje).  Však stejně většinu ryb púštá a rybaření je pasia neodolatelná závislost. Když je možnost tak díky globálně povolenému Non-Stop režimu přenocuje pod širákem u nahozených prutů, opeče si na ohníčku špekáček(místo ryby) a je mu krásně na světě.

 Doufejme, že se s Mírou opětovně někde shledáme a dozvíme se další neuvěřitelné příběhy které lze zažít u vody.

 Míro měli jsme Tě rádi, budeš nám všem moc chybět. Team Mrku. 26.10.2012
 

Zdroj( http://www.mrk.cz/mujlov?id=7&page=1&users[]=64364 http://www.mrk.cz/plkarna?id=5&users[]=64364&users[]=48138&dir=to http://www.mrk.cz/feeder?id=9&users[]=48138 http://www.mrk.cz/diskuse.php?id=648160 )
 

Tákže Mirec se nám 8.12.2012 opět vrátil a už nám to tu zase servíruje ty nastřádaný fotky :) Nové fakta sme se dozvěděli že má strašně velké ruce kterýma obepne celou hlavu U.X.Y, proto ty focené ryby vypadají menší než jsou ve skutečnosti.("obciahnem tvoju hlavu mojimi prstami ,lebo mam ruky jak lopaty :)"
 Ze zajímavostí jsme se dozvěděli že je možné chytit jednoho a toho samého cca 50-55cm candáta opakovaně v různých ročních obdobích(tomu by se věřit dalo). Dále se Mirdovi po novoroční amnestii v ML povedlo s MM uzavřít jednostrannou dohodu o přibrždění jeho aktivity v ML( Mirdova zimní sumcařina vyvolala nějaké ohlasy ohledně snad podsekávání ryb na zimovišti). Ovšem co čert nechtěl Mirdovi se povedlo ulovit snad prej jelce tlouště snad na mušku o krásných 64 centimetrech( nevím neviděl jsem a nemohu potvrdit ani vyvrátit protože Mirda o víkendu opět provedl Sepuku a Harakiri a opětovně hodil do ringu bílý ručník (Profil uživatele nenalezen).  Tož 26. ledna roku 2013 uzavíráme další kapitolku v Mirdových lapáliích a těšíme se opět na shledání s SK Fishingem.
 Míra začal natáčet i rybářské videa
  Neuvěřitelná bomba Mirda chytil lína !!! :) 
   Míra rád fotí rybky 
 

Epizoda do třetice štěstí více. Letošní jaro 20.4.2014 se zapíše do dějin, jako třetí slavný návrat TT mirce alias včil Mirec.lovec . Dává zatím bonitní rady, krásné fotky panenských vod okolí váhu a dunaje, vytuningoval si candátové palice Daiwa 3LB korkovou rukojetí a převázaným očkem a ML zahájil štikou chycenou na kukuřičku při lovu línů. Mirdo musím tě pochválit, moc jsi se zlepšil. Viz zápisky  .. ML rubrika . Držím palce.
 

 Ryba = to znamená kostičky. Čím víc a menších pichlavých kostiček= tím podřadnější a hnusnější ryba (bez jakékoliv souvislosti s kvalitou masa). Na vrcholu slávy se tetelí candát, losos spolu s filetami tresky a pstruh duhový, kapr když je nejhůře. Uzený tolstolobik či sumec /úhoř z kategorie bezkostíkovatých ryb pro blbce (co neví, že rybí tuk jsou zdravé OmegaTři mastné kyseliny). V našich zeměpisných končinách roste především filé, makrela, sleď(hering), o časech vánočních Kapr a kachna nebo vepřový řízek (nejvyšší forma ryby bez kostí je prase-vepřové), případně nějaká pernatá ryba typu kuře krůta krocan husa.

A jelikož jsme vlastenci tak se můžeme občas seznámit s rybami okounovitými (candát okoun), lososoidními(siven duhák potočák lipan), štikoidními(štika) a nejpočetnějším zástupem šupinatců jsou ryby kapřovité ( kapř, lín, plotice cejn, bolen, ostroretka,podoustev, parma, tloušť a další bělice).

 Pstruh má jednu vlastnost pro kterou je vyhledáván- upečeného pstruha chytnem za čumáček, nadzvednem hlavičkou nad talíř a vidličkou od hlavy odlupujeme spodní svalnatou půlku ryby na talíř, žebra a drobné "fousky" zůstavají přichycené na páteři, stejný proces uděláme po obrácení pstruha na druhou stranu a v ruce nám zůstane kostra s hlavou a na talířku takřka čisté maso bez kostí.

Kaprovitá ryba buď musí být hodně velká, aby i slepec našel všecky mezisvalové kostičky , nebo hodně malá(grundle), případně ještě zpracovaná octovým nálevem na změknutí kostí(zavináče pečenáče karbenátky). Kuchařsky tomuto zápasení s kostičkami pomáhá propagovaný způsob na podkovy (z jedné kostičky se udělají v každém řezu čtiři různě dlouhé- a to se vyplatí), vykoštění přeřezáním mezisvalových kostiček ve filetě (třeboňský kapr a pod) chce ostrý nůž+odborníka nebo průmyslovou mašinku. Pokud neuváženě porcujeme kapra na řízky tak si opětovně ten kostičkový hlavolam můžeme zkomplikovat (podobně jako při krájení podkov).

 Pro neznalého je každý řízek z kapra stejný (prostě hádanka kde ty kosti všude můžou být), jinak je dobré lidem co mají špatný zrak nebo s rybami začínají dávat jim část
a) žebra  b) žebra + hřbetní část(tam jsou větší Ypsilonky) . Ocasní část kde jsou kostičky Íčka nahoře i dole stejné dát zkušeným či pečlivým kostičkovým vybíračům.

Na neumělém zobrazení anatomie umístění kostiček v rybě lze vypozorovat v horní a zadní dolní části ryby řady kostiček + u ploutví(hřbetní + řitní) jsou kotvící kostičky.

Postupy jsou minimálně dva:
a) vidličkou odebíráme opatrně čisté maso od hřbetu v podélné linii (prostě polopatisticky asi do poloviny výšky hřbetu a páteře), čisté maso máme na talířku a z ryby by měla trčet řada kostiček které jednu za druhou chytáme mezi prsty a vytahujeme a odložíme bokem, pokud vidíme že v řadě kostiček nějaká chybí tak tu chybějící máme viditělně v oné druhé oddělené části masa (taktéž lze snadno spozorovat a eliminovat), stejným postupem vybereme kostičky ze spodní ocasní části ryby. Jakmile máme celou půlku ryby obranou, čisté maso na talířkou a všechny kostičky bokem (cca záležitost na minutu) chytneme rybu za hlavu a vytáhneme celou páteř i s žebry(když nějaké žebro bude chybět, dohledáme v příslušném místě). No a postup zopakujeme na druhé půlce ryby.

b) Z ryby odloupneme od páteře v kuse(například po třech čtiřech částech) horní hřbetní kus masa, měl by to být proužek, podélně ho "rozlomíme" cca v polovině, no a budeme mít dva kousky masa z kterých kouká odhalená řada kostiček(podle šikovnosti budou všechny v jedné či druhé polovině .. no a není nic snadnějšího než je všecky naráz povytahovat, povytahovat viditelné z druhého kousku masa a máme jistotu že tam již žádná další nezbyla, odloupneme další kousek a zopakujeme.

Pokud tohlencto zvládnete, tak vás již opravdu žádná kaprovitá ryba nemůže nijak překvapit, natrénovat na kaprovi a aplikovat to lze na jakýchkoliv rybách cca od 25-30 cm nahoru (cejn ostroretka 35+, Bolen, parma 50+....) dle šikovnosti prstů a preciznosti.

Kdo si rybu rozvrtá na talířku na tisíc kousků jak kdyby prase hledalo žížalu, tak ten prostě bude mít kostičky úplně všude(a přesně pro takové exemláře je dobré se kouknout na obrázek, vteřinku zapřemýšlet a zkusit to jinak systematičtěji.

A tož rybám zdar, ať chutná. Když si vzpomenu, tak třeba doplním časem i fotodokumentaci průběhu.. pokud jest popis nedostatečný či zavádějící.

Sponzory tohoto článku jsou:  Ryba domácí (c), Kapr s.r.o, Spojené válcovny a železárny Huť Kladno. Hamé Babice konzerva do kapsy a další.

Kolik mají které ryby kostí se dočtete zde